Naše příroda, ročník 2013, číslo 5
Mají vrabci naději?
Vrabec je ztělesněním docela obyčejného, nenápadného ptáka, jehož historie úzce souvisí s vývojem lidské civilizace. Pamětníci potvrdí, že ještě před třiceti lety vrabci švitořili a poskakovali téměř všude. Dnes ovšem jejich stavy poklesly natolik, že se kdysi zcela všední pták stal leckde pomalu raritou. Řeč je především o vrabci domácím, kterého v roce 2003 ornitologové dokonce vyhlásili ptákem roku, aby upozornili na jeho klesající počet.
Život pod kůrou
Stromy představují pro většinu lidí hlavně zdroj dřeva, popřípadě plodů, které na nich vyrostou. V lepším případě pak považují les za místo vhodné k rekreaci či sběru hub. Dá se tak říci, že zájem člověka o stromy je téměř ryze ekonomický a již dávno jsme si zvykli, že údaje o stromech jsou udávány hlavně v plnometrech a korunách. Pouze malá část populace – patří k ní zejména přírodovědci, básníci, malíři–krajináři a někteří lesníci – vidí ve stromech živé organismy, jejichž život je v mnohém dokonce zajímavější než ten náš lidský.
Jelení říje očima fotografa přírody
Jelení říje má v sobě určité kouzlo, kterému neodolá žádný fotograf přírody. Nastávající podzim a hlas říjících jelenů je pro fotografa svátkem, na který se těší celý rok. Patřím také k těm, kteří propadli kouzlům přírody, a proto se již nemohu dočkat chvíle, kdy nastane čas jeleního milování.
Ohrožené žáby aneb Svět pozoruhodných bytostí
Někteří lidé žáby považují za havěť, jiní je vnímají jako „ošklivky“, do kterých čarodějové zaklínali princezny. A ti poslední, k nimž patříme i my, v nich objevují pozoruhodné bytosti, které mají v ekosystému své nezastupitelné místo. Koloběh žabího života má mnohá úskalí, která vedou k postupnému poklesu počtu jedinců jednotlivých druhů. Alarmující je, že ze třinácti u nás žijících druhů žab je jich dnes už dvanáct ohrožených. Povinností nás, lidí, je tedy nejen respektovat zákonnou ochranu žab, ale také jim pomáhat a zvyšovat tak jejich šanci na přežití. Můžeme pomoci už jen svou ohleduplností a tolerancí, zejména na jaře, když žáby putují na shromaždiště, kde se rozmnožují. Ale také tím, že budeme o jejich „rodná“ místa vědomě pečovat, tím spíš, že mnohé žáby se na ně opakovaně vracejí. Žáby si své místo mezi námi totiž bezesporu zaslouží!
Litovelské Pomoraví. Nejen lužní lesy II
V minulém díle jsme se seznámili se zajímavými lokalitami v severní části Litovelského Pomoraví a nyní se vydáme prozkoumat známější, neméně zajímavou jižní část od Litovle až po Olomouc.
S průvodcem do divočiny Modravských plání
Národní park Šumava nabízí veřejnosti již šestým rokem možnost nahlédnout do utajených zákoutí šumavské krajiny. V rámci projektu Průvodci divočinou může omezený počet osob absolvovat vybranou celodenní výpravu do míst, kam nevedou turistické značky anebo je tam na základě platné legislativy přímo vstup zakázán. Novinkou roku 2013 jsou tři trasy směrované na rozlehlé území Modravských plání, které si díky své letité nepřístupnosti vysloužilo ze strany turistů přezdívku „zelená opona Šumavy“.
Fotografové přírody: Martin Mecnarowski
Martin Mecnarowski vystudoval UPOL a pracuje v energetice. Snad jako protiváha k technické profesi a jako následek pobytů v otcově temné komoře v dětství se fotografie – hlavně po nástupu digitalizace – stala součástí jeho života. Jeho hlavním fotografickým zájmem je divoká, živá příroda, nejenom v Česku nebo v Evropě, ale i v Asii nebo v Africe.
Děti a příroda - 5. část: Rostliny
… Zdá se to být až neuvěřitelné, ale už po třiceti letech byl ostrov pokryt souvislou zelení od pobřeží až na vrchol sopky. V roce 1933 bylo na ostrově objeveno okolo tisíce druhů živočichů, hlavně ptáků, členovců a plazů, ale také několik set druhů rostlin. A právě rostlinám patří předposlední pokračování našeho soutěžení.
Ornitologický park Josefovské louky
Nedaleko Josefovské pevnosti u Jaroměře vzniká první soukromá ornitologická rezervace v České republice. Jedná se o zcela ojedinělý projekt, který si dal za úkol vytvořit vhodné podmínky pro návrat mokřadních druhů ptáků na dříve zaplavované louky v nivě Metuje a současně zachovat zemědělské obhospodařování luk.
Ochrana ptáků před nárazy do skel
Před několika lety jsme uskutečnili náš útěk z města a odstěhovali se na malou vesnici, do nového rodinného domu v těsném sousedství lesa. Nechtěli jsme za přírodou někam chodit nebo jezdit, chtěli jsme ji mít hned u domu. A tak jsme celou zahradu udělali co nejvíce přírodní, vysadili jsme pouze původní dřeviny, vybudovali rybníček, instalovali množství budek, domečků a úkrytů a těšili jsme se na nové zvířecí sousedy.
Zážitková stezka Vinořským parkem
Praha ukrývá řadu tajemství. Mezi místa, která nejsou příliš známá, avšak mají co nabídnout milovníkům přírody i historie, patří Vinořský park. Naučnou stezkou s řadou interaktivních prvků ho v rámci programu NET4GAS Blíž přírodě zpřístupnila pražská organizace Českého svazu ochránců přírody „Natura qou vadis?“.
Jedlé dary přírody - brusnice borůvka
Tento malý keřík je všeobecně známý a oblíbený. Nejlépe se mu daří na rašelinném podloží, ale všeobecně se vyskytuje všude tam, kde je kyselá půda, např. v jehličnatých smrkových či borových lesech. Setkáme se s ním hojně na horách, a to v nadmořské výšce až do 1500 m.
Zaměnitelné houby: Muchomůrka zelená, příbuzné druhy a možnosti záměny
Byla by ostuda, kdyby v seriálu o zaměnitelných druzích hub chyběla naše nejnebezpečnější houba – muchomůrka zelená, která již způsobila mnohá umrtí a velmi závažné otravy s doživotními následky. Každý houbař by měl umět tuto houbu bezpečně poznat a umět ji odlišit od podobných druhů. Muchomůrku zelenou lze totiž bez okolků jistě nazvat královnou jedovatých hub. Tento díl bude obsáhlejší, abychom mohli detailně ukázat všechny důležité znaky a podobné druhy, včetě těch jedlých, za které se muchomůrka zelená často zaměňuje. Nebude chybět ani informace o příznacích otravy, které by měly patřit také do kompendia znalostí houbaře o tomto druhu.