Naše příroda, ročník 2011, číslo 5
Černá & bílá
Jako den a noc, dobro a zlo nebo figurky na šachovém poli. Vždy na opačném pólu, vždy proti sobě. Takové jsou barvy bílá a černá. Mohou ale mít tyto dvě protichůdné barvy taky něco společného? Podívejme se, jak je to v případě labutě velké představující bílou a labutě černé zastupující druhou stranu.
Naši listonozi
Setkat se někde v přírodě s listonohy je vždy velký zážitek. Vypadají totiž, jako by k naší dnešní zvířeně vůbec nepatřili, připomínajíce miniatury z prastaré skupiny v mořích žijících ostrorepů, někomu i dávno vyhynulé trilobity. A nejspíše je najdete na neočekávaných místech, třebaže budete mít informace, kde je hledat.
Jelen evropský – nekorunovaný vládce lesa
Snad žádná jiná zvěř v sobě nespojuje tělesnou sílu, ladnost pohybů a ušlechtilost tvarů právě tak jako jelen lesní. Až na sporadicky se vyskytujícího losa, nemá tato zvěř co do mohutnosti v Čechách žádného konkurenta. Její impozantnost mimo jiné umocňuje i krásná ozdoba hlavy v podobě klenutého paroží, symbolizující pomyslnou korunu lesního krále. Již od nepaměti si výhradní právo lovu jelení zvěře přivlastňovali králové, knížata a jiné vysoce postavené osobnosti našich dějin. Odtud také pochází označení jelení zvěře za zvěř královskou. Majestátnost, se kterou dodnes prochází naše lesy, snad nenechá nikoho na pochybách, že si toto přízvisko právem zaslouží.
Polský koník – potomek tarpana
„Polských koníků“ – přímých potomků proslulých „tarpanů“ – žije v dnešním Polsku necelých 600 kusů. Další stáda jsou v přírodních rezervacích Lotyšska, Nizozemí a Velké Británie.
Poznáte je, když nekvetou?
Mnozí čtenáři si pravděpodobně po přečtení titulku pomyslí, že se autoři spletli, neboť drtivá většina publikací se rostlinami zabývá naopak právě v období květu. A to je přesně ten důvod, proč bychom dnes chtěli obrátit vaši pozornost k rostlinám již odkvetlým, v době, kdy vytvářejí plody a semena. Ani byste nevěřili, kolik i zkušených přírodovědců zaváhá, když
NAŠE STROMY - Jasan ztepilý
Když naši předci lesními hvozdy svištěli na „jasankách“, určitě nedali na dřevo stromu Fraxinus excelsior dopustit. A není se čemu divit, dřevo jasanu ztepilého bývá pevné a houževnaté. Z našich dřevin rozhodně patří k nejpružnějším, právě proto se odnepaměti používalo k výrobě lyží.
„Exoti“ naší přírody
Při toulkách přírodou se setkáváme s mnoha živočichy a rostlinami. Některé z nich vnímáme už jaksi podvědomě, jako každodenní součást našeho života a nevěnujeme jim moc pozornosti. Občas se nám však stane, že narazíme na druh, který nás zaujme hned na první pohled. Neobvyklé pestré zabarvení nebo zvláštní tvar živočicha či rostliny nám připadá natolik bizarní a exotický, že často máme dojem, jakoby tento druh do našich krajů ani nepatřil. Vydejte se spolu s námi na exkurzi do naší přírody. Budeme v ní hledat „exoty“ naší živočišné a rostlinné říše…
Kde jsou komíny s ozdobou
Komíny patří k běžným dominantám, ale jistě ne ozdobám většiny našich měst. Výjimku tvoří působivé „komíny“ na okraji východočeského města Chocně, kde se tak říká pozoruhodným opukovým skalním útvarům v přírodní rezervaci Peliny a v přilehlých partiích nad břehy Tiché Orlice.
Stavba fotografi ckých krytů
Fotografujeme-li v přírodě její plaché obyvatele, musíme se k nim většinou dostat co nejblíže. Někdy se nám to podaří, jindy zase ne. Proto většina fotografů, kteří se specializují na zvířata, si staví své „fotografi cké“ kryty. Někdy také využívají myslivecká zařízení, jako jsou různé posedy, kryté kazatelny, krmelce nebo i velké seníky.
Podzimní toulky Buchlovskými horami
Vrchovina Chřiby, vystupující v hustě zalidněné jižní části Moravy mezi Hanou a Slováckem, nabízí pozoruhodné sepětí zachovalé přírody a historie. Najdete tu nejenom mnoho cenných přírodních lokalit, ale zároveň místa opředená pradávnou minulostí. Snad nejhezčím obdobím pro návštěvu této oblasti je podzim, kdy se zdejší převážně listnaté lesy rozzáří do neopakovatelných barev.
Tiské stěny
Na západním okraji CHKO Labské pískovce, jako poslední výspa skalnatého území, leží Tiské stěny. Skalní město, které není ani tak známé jako nedaleké Česko-saské Švýcarsko nebo rozlehlé jako Adršpašsko-teplické skály, rozhodně však má své kouzlo a stojí za návštěvu.
Jedlé dary přírody - SLÉZ PŘEHLÍŽENÝ, SLÉZ LESNÍ
Slézu existuje několik druhů s různým tvarem listů a barvou květů. Nejčastěji se v přírodě vyskytuje sléz přehlížený (Malva neglecta), který spolu se slézem lesním (Malva sylvestris) patří k léčivým rostlinám. Sléz přehlížený je menšího vzrůstu s ledvinovými listy, najdeme ho v trávnících nebo u cest, přičemž sléz lesní je vyšší, má zubaté listy a roste na loukách nebo jak již naznačuje jeho název, na okrajích lesa.
Bioplynová stanice v Třeboni
Titul „Český energetický a ekologický projekt“ získala v loňském roce bioplynová stanice v Třeboni. Z rekordního počtu 56 přihlášených prací porota bez určení pořadí vybrala čtyři nejlepší projekty a tři stavby. Oceněný projekt bioplynové stanice vznikl na základě spolupráce společnosti E.ON Trend a zemědělských podniků z Třeboně.
Po stopách dinosaurů
V dubnu letošního roku byl v botanické zahradě v Praze –Troji veřejnosti odhalen nález otisku stopy, který na našem území mohl zanechat raný dinosaurus. Stopa je tříprstá a i když původem pochází z vrstev bohdašínského souvrství vyskytujících se v lomu Krákorka v okrese Náchod, kde se těží pískovec pro stavební účely, k jejímu nálezu došlo právě v pražské botanické zahradě. Zde se po vzácném nálezu procházeli nic netušící návštěvníci až do doby, než si ho povšiml Dr. Radek Mikuláš, geolog z Geologického ústavu Akademie věd ČR a přední český odborník na ichnofosílie – otisky živočichů a stop po jejich činnosti.