Naše příroda, ročník 2010, číslo 3
Včela medonosná a další opylovači
Více než čtyři pětiny rostlin na naší planetě jsou závislé na opylování živočichy. Opylují je motýli, mouchy, vosy, netopýři, kolibříci a dokonce i slimáci, ale převážná část této činnosti spočívá na včelách. V našich podmínkách je to především uměle chovaná včela medonosná (Apis mellifera), která kromě „divoce“ rostoucích rostlin opyluje přibližně dvě třetiny hospodářských plodin – a tím i podstatně zvyšuje jejich úrodu. Až dosud by se tedy zdálo všechno v pořádku. Jenže…
Květokras – krasec třešňový
Ve kterési staré publikaci jsem četl, že chce-li si někdo v naší přírodě prohlédnout jednoho z nejkrásnějších brouků světa, určitě se mu to podaří, projde-li s otevřenýma očima sadem zrajících třešní nebo višní…
Kukaččí triky a pověry
Už z fundamentálního díla Ondřeje Sekory Uprchlík na ptačím stromě každý ví, že kukačka si hnízdo nestaví a doplácejí na to drobní hmyzožraví pěvci, kteří si staví otevřená hnízda. Parazitovaní hostitelé to ovšem jen tak nenechali – mezi kukačkou a jejími hostiteli se odehrává jedno z nejdramatičtějších přírodních představení.
Vývoj motýla
Od čtenáře ze Slovenska nám přišla série fotografií zobrazující vývoj martináče habrového (Saturnia pavonia) od května 2009 do března 2010. Na fotografiích je velmi zajímavé, jak se každý týden postupně mění vybarvení housenky až do doby, než se zakuklila.
Pestrý svět našich motýlů
Motýli (Lepidoptera) patří s více než 120 tisíci popsanými druhy k nejpočetnějším hmyzím řádům. V České republice bylo z tohoto ohromného množství zaznamenáno přibližně 3 400 druhů. Naprostá většina z nich jsou zcela nenápadní tvorové, kteří tráví svůj nedlouhý život dospělce skryti v přízemním rostlinstvu a poletují pouze krátce a obvykle v noci.
Příběh kalcitu, vápence a mramoru
Příroda je často překvapivě jednoduchá a úsporná. Pouhé tři prvky – uhlík (C), kyslík (O) a vápník (Ca), jí stačí, aby dala vzniknout průzračnému krystalu kalcitu, hlemýždí ulitě, krápníku v jeskyni či dokonce rozlehlému alpskému pohoří. Pokud vezmeme v úvahu následnou činnost člověka, můžeme dodat mramorovou sochu nebo betonový most. To vše jsou podoby jedné z nejzajímavějších látek na naší zemi – uhličitanu vápenatého (CaCO3). Málokterá sloučenina se vyznačuje takovou krásou a různorodostí jako právě tato.
Proč u nás motýlů ubývá?
Ze 160 druhů našich denních motýlů jich 19 vyhynulo a dalších 28 je kriticky ohrožených nebo se nacházejí na samé hranici vymření. 43 druhů je považováno za ohrožené. Přitom řada z nich byla ještě před pár desetiletími zcela samozřejmou součástí české přírody. Kde hledat příčiny tohoto neradostného vývoje?
Do přírody s Miroslavem Bobkem
Milovník zvířat, fanoušek moderních technologií a držitel čestné medaile Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy. To je Miroslav Bobek, nový ředitel pražské zoo.
Fotografujeme ptáky v letu
Fotografováním živé přírody se zabývám už řadu let a poslední dobou se specializuji na ptactvo, a to nejlépe v letu. Člověk se snaží posunout snímky na vyšší úroveň, dát tam něco navíc, a tím se odlišit od davu fotografů. Vždyť fotografování je dnes masová záležitost a od dob Slávy Štochla se hodně změnilo. Technika pokročila výrazným způsobem a mělo by se to projevit na snímcích. Přesto dodnes obdivuji takové fotografy, kteří s analogovou technikou zachytili před 30 a více lety okamžiky, které řada fotografů není schopna zachytit ani v dnešní době.
Koněpruské jeskyně, klenot Českého krasu
Existence rozsáhlých podzemních prostor s krápníkovou výzdobou nedaleko Koněprus lidem dlouho unikala. Přesto byly její relikty známy v dávných dobách. Svědčí o tom řada unikátních paleontologických i archeologických nálezů. Skrývali se tu dokonce i penězokazci. Až odstřel v Houbově lomu v roce 1950 odkryl největší jeskynní systém Čech, Koněpruské jeskyně.
Rajeckou dolinou
Malou Fatru a Strážovské vrchy odděluje jihozápadní cíp Žilinské kotliny, kterému se říká Rajecké údolí. Milovníkům zachovalé přírody přichystala tato velmi pestrá a poněkud stranou ležící oblast nejednu zajímavost.
Kozí brada luční
Překrásná velkokvětá rostlina, kozí brada luční (Tragopogon pratensis) zdobí především louky bohaté na živiny, avšak jen ty, které se nijak často nesečou. Najdeme ji také u cest v příkopech či na stráních.
Kdo klátí Křivoklátskem?
Ministerstvo životního prostředí připravuje vyhlášení dvou národních parků. U Jeseníků s rozsáhlou a poměrně nedotčenou jádrovou oblastí vypadá myšlenka logicky. Ne tak u CHKO Křivoklátsko, která je obklopena městy. Co je za snahou vyhlásit nový národní park právě tady a teď?