Zpěváci pozdního léta

V létě postupně v naší přírodě umlká zpěv ptáků a začínají se prosazovat zvuky jiné, méně nápadné. Ze suchých strání, mezí, okrajů cest a silnic i z lesů se ozývá všelijaké cvrčení, které zní na první poslech našemu sluchu dosti jednotvárně. Teprve zaposloucháme–li se pozorněji, zjistíme, že hlasy, které se všude kolem ozývají, nejsou docela stejné. Někdy dá poměrně hodně práce vystopovat jejich původce, protože naše sluchové ústrojí je přece jen poněkud jiné, než sluchové orgány těch, kterým je „zpěv“ určen. Obvykle se nám ale po chvilce pátrání podaří objevit hmyz, ve kterém pilní čtenáři Ferdy Mravence bez nesnází poznají nějakého „koníka“.

Mravenci a jejich podivuhodný svět

Mravenci náleží mezi blanokřídlý hmyz (Hymenoptera) a jsou tudíž blízkými příbuznými včel, vos či čmeláků a podobně jako oni žijí ve velkých společenstvích, která lze považovat za vývojově nejvyšší formu existence bezobratlých živočichů. Jejich domov – mraveniště je jedna z nejdokonaleji organizovaných pospolitostí v říši hmyzu, v mnohém připomínající i společenství člověka. Mravenci jsou velmi výkonnými staviteli, chovateli, sběrači a lovci, kteří svojí činností ovlivňují rozsáhlá území.

Stromy mezi námi – duby

Neodmyslitelnou součástí našich životů jsou, ať už si to uvědomujeme či nikoliv, stromy. Jsou našimi nedílnými průvodci. Pokud se zaposloucháme do hudby jejich větví šelestících ve větru, možná alespoň na chviličku zapomeneme na starosti všedních dnů. Stromy nás provázejí našimi životy, a přesto toho o nich víme velmi málo. Až je znovu mineme při procházce v městském parku nebo toulkách přírodou, zastavme se a dobře si je prohlédněme. Stromy zahrnují velkou skupinu dřevin různého vzhledu. Najdeme zde „velikány“ i „trpaslíky“, „jinochy“ či doslova „kmety“, kteří přežili několik lidských generací a možná přežijí i nás. Jedince s prapodivnými tvary listů, zajímavými květy nebo plody.

Do přírody s Karlem Kahovcem

Se zpěvákem Karlem Kahovcem se skvěle povídá. Témat bylo hodně – od přírody k big beatu a třeba až k Nadě Urbánkové, se kterou zpíval osm let.

Jak na panoramatické fotografie

Panoramatické fotografie nám dovolují zprostředkovat široký úhel záběru, podobný přirozenému dojmu při pohledu okem například na krajinu z vyhlídky. Určitou atraktivnost mají také už použitím méně obvyklého formátu než většina fotografií, které jsme zvyklí vídat.

Boreč – obyčejná neobyčejnost

Představte si kopec, na jehož vrcholu v zimě vyráží i v mrazech okolo -10 °C teplá pára. Leckdo by si řekl, že jde o sopku. Jenže sopky Českého středohoří jsou už desítky milionů let mrtvé a žádná aktivní vulkanická činnost tady nebyla prokázána. Boreč kouří, ale příčina je naprosto jiná.

Punkevní jeskyně, největší podzemní turistické lákadlo

Ještě do počátku 20. století byla známa pouze obrovská propast Macocha a vývěr Punkvy v Pustém žlebu. Souvislost mezi těmito krasovými jevy tušili jeskynní badatelé již dříve. První objevné kroky do podzemních prostor Punkevních jeskyní učinili členové sekce pro výzkum jeskyň při brněnském Klubu přírodovědném pod vedením profesora Karla Absolona 26. září roku 1909. Před sto lety tedy začala významná etapa v dějinách české speleologie.

Jedlé dary přírody - sedmikráska chudobka

Kyselky z pařezů a soudků

Objevování a ochutnávání minerálních pramenů zprostředkovává člověku kontakt s vnitřními energiemi Země a nesmírnou rozmanitostí přírody. Každý z přírodních pramenů má jiné vlastnosti a chuť, nikde neexistují dva stejné. Všechny přírodní prameny se však výrazně odlišují od balených a chemicky upravovaných minerálek, jež jsou k dostání v obchodech. Chcete-li zažít skutečnou sílu přírody, vyhněte se obchodům a vydejte se přímo k pramenům.

Ejpovické útesy aneb když u nás ještě bylo moře

Ano, moře u nás bylo, ale bohužel (či bohudík) hodně dávno před tím, než se objevil na zemi první člověk. V rámci povídání o útesech u Ejpovic se dostáváme až do prvohor, do období ordoviku – doby téměř před 500 miliony let, kdy život teprve vystoupil z moře na souš. V té době bylo území naší republiky pravděpodobně součástí Gondwany – obrovské prapevniny rozkládající se zhruba od rovníku až k jižnímu pólu a později se rozpadající na dnešní světadíly.