Naše příroda, ročník 2013, číslo 3
Jedinečné způsoby opylování květů orchidejí
Orchideje fascinují člověka již od dávných dob. Jemná nádhera, fantastická pestrost, různorodé barvy a bizarní tvary květů je právem řadí k nejkrásnějším a nejzajímavějším rostlinám, jaké kdy příroda vytvořila. Vyvinuly se jako poslední mezi rostlinami a jak je člověk posledním článkem ve vývoji života – korunou tvorstva, v rostlinné říši je takovou korunou právě orchidej. Výjimečnost a zvláštní kouzlo orchidejí však zdaleka nespočívá jen v jejich kráse. Nejzvláštnější a nejtajemnější je způsob jejich vývoje, životně navázaný na symbiózu se specifickými houbami a zejména v rostlinné říši ojedinělý a velmi pozoruhodný způsob rozmnožování. Vypravte se spolu s námi za tajemným životem evropských druhů orchidejí a poznejte jedinečné a fascinující způsoby jejich opylování.
Jasoň dymnivkový v nivě nejdolnější Dyje
Ještě koncem první poloviny 20. století sotva kdo předpokládal, že jasoň dymnivkový vymizí během nemnoha pozdějších let na řadě svých středoevropských stanovišť, kde byl doposud leckde i velmi hojný. Když jsem si někdy v 70. letech povídal s naším čelným lepidopterologem R. Schwarzem mj. také o tomto jasoňovi, bez váhání řekl: „Ten má to velké štěstí, že ho sběratelé tolik nepronásledují jako jiné barevnější jasoně, a proto jen tak hned u nás nevymizí…“ Podle témbru jeho hlasu bylo ale zřejmé, že už tehdy projevující se výrazný úbytek tohoto motýla v žertu hodně zlehčil.
Plch velký – tajemný obyvatel našich lesů
Plch velký je hlodavec velikosti potkana z čeledi plchovitých, která má u nás celkem čtyři zástupce. Všichni plši jsou velmi vzácní a zajímaví savci a česká legislativa je řadí mezi ohrožené či silně ohrožené druhy živočichů. Plch velký je u nás sice nejběžnějším zástupcem plchů, avšak svým způsobem života je vskutku jedinečný.
Náš život s plchy
Záchranná stanice Pinky se sice specializuje na veverky, rukama nám ale opakovaně prošly tři ze čtyř druhů plchů, vyskytujících se na území České republiky. Důvod je jednoduchý, protože o existenci plchů většina laických nálezců vůbec netuší, považují jejich mláďata za malá veverčata a kontaktují po jejich nálezu nás. A protože pro plchy máme stejnou slabost jako pro veverky, občas nálezce malých plšat nepřesměrujeme do některé ze všeobecných záchranných stanic ČSOP, ale „pro zpestření“ si chlupáče převezmeme a postaráme se o ně.
Ptačí pečovatelé
Snad na žádném z větších rybníků, jehož břehy jsou alespoň z části porostlé rákosím nebo orobincem, nebo je na něm podobně porostlý ostrůvek, nechybí ten nejtypičtější a nejznámější domorodec – jak už naznačuje jeho jméno – rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus). Když jsem začal navštěvovat Třeboňsko s úmyslem věnovat se blíže ptačím obyvatelům mokrého prostředí, byl to právě on, s kterým jsem měl to potěšení se nejdříve seznámit.
Svérázná vodní černá paní
Překvapili jste u vody menšího tmavého ptáka s nápadně červeným čelem a teď před vámi prchá po dlouhých zelených nohách? Ne, nelekejte se, není to přízrak. Právě jste vyplašili slípku zelenonohou.
Český kras
Jen kousek od hlavního města Prahy se skrývají největší skvosty a zajímavosti naší přírody. Vrstvy devonských vápenců na obou březích řeky Berounky podmínily vznik unikátní krasové krajiny, v níž se dohromady kloubí památky historické, technické a přírodní. Nenavštívit Český kras je totéž jako nevystoupit na Říp nebo na Sněžku.
Cyklovýlet západně od Pálavy
Jižní Morava je země cyklistům zaslíbená. Mimo výrazný hřeben Pálavy, kam je vjezd s kolem stejně zakázán, je zdejší krajina příjemně rovinatá a jízda na bicyklu tak nevyžaduje žádnou zvláštní námahu. Navíc je protkána hustou sítí speciálně značených cyklostezek, často tematicky zaměřených – například vinařských. Nejinak je tomu i v oblasti západně od Pavlovských vrchů, která je navíc – ve srovnání s Pálavou a Lednicko-valtickým areálem – turisty méně přeplněná.
Orchidejová louka Kolo
Bílé Karpaty jsou proslavené loukami plnými vzácných květin. Ne nadarmo se říká, že patří k botanicky nejvýznamnějším oblastem Evropy. Louka, na kterou vás dneska zavedeme, může sice proti proslaveným lokalitám jako Čertoryje či Porážky působit jako „chudší příbuzná“, přesto je svým způsobem unikátní.
Za našimi zvířaty do táborské zoo
Na samém počátku byl v místě, kde se nachází dnešní zoologická zahrada, ranč s koňmi. Mimo koní zde byli k vidění i jeleni, kozy, ovce, zubři a jiná zvířata, aby dnešní děti vůbec věděly, jak taková zvířata vypadají. Cílem bylo odlákat děti od počítačových her, televize a podobných aktivit, proto se zde pořádaly různé akce pro veřejnost.
Jedlé dary přírody - Barborka obecná
Barborka obecná (Barbarea vulgaris) patří do čeledi brukvovitých. Někteří zástupci této čeledi jsou si značně podobní, mívají silnější vysoký stonek a hroznovité květenství se žlutými čtyřčetnými květy. Barborka všechny tyto znaky splňuje. Má ráda vlhká stanoviště, najdeme ji tedy nejčastěji na březích potoků a řek. Vyskytuje se i v okolí polí a na náspech a v příkopech, kde je však menšího vzrůstu.
Soos – místo, kde se zastavil čas
Přemýšleli jste někdy, co poněkud záhadné slovo Soos vlastně znamená? Nám dalo před časem dost práce, než jsme se pravého významu dopátrali. Není to totiž ani kulinářský výraz pro omáčku, ani špatně zapsané telegrafické volání o pomoc, a dokonce ani překroucený německý výraz pro mech – tedy Moos – jak bývá někdy název této mimořádně zajímavé přírodní rezervace vykládán…
Výsypka a její příroda
Je zajímavé, jak se při návštěvě Karlovarského kraje můžete v rozmezí několika kilometrů ocitnout ve dvojím světě. Ten první je místo, kde za minerálními prameny, panenskou přírodou a originální lázeňskou architekturou cestují lidé z celého světa, na mysli mám nyní Mariánské Lázně a okolí. V druhém případě se jedná o místo, které je sice též zajímavé, ale už tak trochu jinak. Dalo by se říci, že se jedná o protiklad světa prvního, nalezete zde především kolesová rypadla a důlní zakladače. Vítejte na Sokolovsku.
Zaměnitelné houby
V dnešním díle si představíme dva druhy hub, které pro svou vzácnost běžní houbaři vůbec neznají, už proto, že oba vyrůstají v jarním období. Jedná se o baňku velkokališnou (Sarcosphaera coronaria) a masečník kulovitý (Sarcosoma globosum). Přestože se nejedná o druhy zajímavé z kulinářského hlediska, jistě čtenáře zaujmou např. svým zbarvením a ekologií. Baňka velkokališná je navíc prudce jedovatý druh, který již způsobil i smrtelné otravy, takže povědomí o tomto druhu by měl každý houbař mít. Masečník kulovitý je zase extrémně vzácný druh, který byl u nás naposledy zaznamenán cca před 50 lety, a jeho případné znovuobjevení na našem území by bylo nesmírně cenné.