Naše příroda, ročník 2010, číslo 4
Brouci s dlouhými fousy
Tesaříky zná snad každý, kdo si třeba jen jedinkrát vyrazil do přírody. Ale i ten, kdo do přírody ještě cestu nenašel, si jistě pamatuje z dětských let, kdy mu rodiče předčítali z knížky Ondřeje Sekory, jak brouk Pytlík vymaloval portrét tesaříka a k realistickému ztvárnění jeho vousů (tykadel) použil koňské žíně nalezené na louce.
Vzácné a chráněné hřibovité houby
Hřibovité houby patří bezesporu k nejoblíbenější skupině hub, a to hlavně díky tomu, že vytvářejí veliké masité plodnice, které se výborně hodí k různým kulinářským úpravám. Jsou samozřejmě hlavním objektem houbařů v naší republice, kde je tradice houbaření velmi hluboká. Nachází se však mezi nimi i početná skupina vzácných druhů, které si zaslouží ochranu.
Daněk evropský – urozená zvěř
Daněk evropský (Dama dama) není původním obyvatelem našich krajin. Za jeho rozšířením ve větší části Evropy stojí lovecká vášeň panovníků, šlechty, ale i členů církve. Odtud mnou použitý přívlastek – urozená zvěř. Z historických pramenů nelze přesně doložit import prvních kusů tohoto druhu do našich zemí. Je však pravděpodobné, že k tomuto kroku došlo v období vlád Jana Lucemburského a Karla IV.
Beskydské rašeliniště
K významným ekosystémům naší přírody patří rašeliniště. Roztroušeně se vyskytují po celém území České republiky. Rovněž v oblasti Beskyd lze nalézt několik zajímavých rašelinných lokalit, jako je např. přírodní památka Podgrúň, přírodní rezervace V Podolánkách či přírodní památka Obidová.
Mlhy a inverze
Mlhy a inverze představují zajímavé meteorologické jevy, se kterými se asi mnozí z vás už někdy setkali. Ne každý ale ví, že mlh existuje několik typů nebo jak taková inverze vzniká.
Do přírody s Anetou Langerovou + rozhovor s Richardem Krajčem
Anetu Langerovou jsme v polovině července vyzpovídali na Kunětické hoře, v rámci hudebního festivalu České hrady.cz, který je zaměřen na zviditelnění našich historických památek.
Fotolovy v Polsku – v losích stopách
Polsko, severní soused, o němž toho většina Čechů bohužel mnoho neví. Snad je to dáno i téměř nulovou propagací polské turistiky na veletrzích cestovního ruchu typu GO a Holiday a také ve sdělovacích prostředcích. Přitom je to země s mnoha památkami, hlubokými lesy a bažinami, v nichž žijí živočichové, kteří v českých zemích vyhynuli již před staletími.
Vodopády v údolí Berounky
Berounka patří k našim nejkrásnějším řekám. Od Plzně, kde vzniká soutokem Mže, Úhlavy, Úslavy a Radbuzy, teče až po Beroun vesměs opuštěnou krajinou, kde nejsou žádná města, průmyslové podniky, významné dopravní komunikace ani velká rekreační centra. Přírodní řeku zde nezkrotily přehrady ani umělé břehy, voda si teče většinou, jak se jí chce. Atmosféra, jak ji ve svých literárních dílech vylíčil spisovatel Ota Pavel, z Berounky dosud ještě nezmizela.
Zbrašovské aragonitové jeskyně
Krasové jevy vznikají zpravidla činností atmosférických a povrchových vod. Pukliny ve vápencích a dalších horninách jsou průběžně rozšiřovány vodní korozí a erozí, vytvářejí se podzemní prostory a zpětným vysrážením minerálů pak krápníková výzdoba. Pokud se však na tvorbě takových útvarů podílejí teplé minerální vody vyvěrající z hlubin, jedná se o hydrotermální kras. Jeho ukázkovým příkladem u nás jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně a další jevy v okolí města Hranice na Moravě.
Jedlé dary přírody - černý bez
Černý bez (Sambucus nigra) je všeobecně známý keř s dlouholetou tradicí a v lidovém léčitelství se řadí mezi nejposvátnější rostliny. Pro údajnou ochrannou moc ho měl každý sedlák u svého obydlí. K bezu se váže hodně pověr, dříve se například věřilo, že pokud někdo keř zničí, přinese mu to neštěstí a smrt, nebo že keř obývá bohyně podzemí, a tak jí lidé obětovali pod keř jídlo a pití.
Zvíře ve třídě ?!
Školní reforma, jež vstoupila na půdu základních škol, s sebou přinesla mnoho nových změn. Jednou z nich je možnost chovu zvířat ve školách. Jedná se o velmi zajímavý a názorný způsob, jak přiblížit dětem biologii a ekologii některých živočichů a současně „oživit“ prostředí ve třídě. Zamyslíme se nyní společně, na jaká úskalí můžeme při školním chovu zvířat narazit a jak se jim dá předcházet.
Ekologické zemědělství u nás
Diskuze o bioproduktech v naší republice většinou končí nesmyslnými hádkami o tom, zda je nebo není vliv těchto potravin na lidské zdraví „dostatečný“. Argumentace často probíhá na úrovni porovnávání kalorií, živin, někteří vášniví diskutéři dokonce řeší ekonomickou návratnost ekologického zemědělství. Často se při tom všem zapomíná na jedno. Ať už mají bio jablíčko nebo bio hovězí vliv na lidské zdraví jakýkoli, ekologický způsob chovu je ten nejlepší možný pro samotná zvířata a také pro naši krajinu.
S královéhradeckou Plachtou cloumá bouře
Na okraji města Hradce Králové v těsném sousedství městské zástavby se nachází výjimečné přírodní území s názvem Plachta, jehož část je od roku 1998 chráněna jako přírodní památka. Lokalita je natolik unikátní, že byla navržena mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Kdo by si myslel, že území, kde je o přírodu postaráno, tak situace kolem Plachty ho vyvede z omylu. Část lokality přiléhající až k samotným hranicím rezervace je totiž navržena k zástavbě. Mezi městem a ekologickými nevládkami, odbornými institucemi a širokou veřejností se rozhořel intenzivní spor o budoucnost jedinečného území. Přitom za svou unikátnost vděčí mimo jiné i vojenským manévrům, které zde v minulosti probíhaly.
Richard Krajčo - rozhovor
Rozhovor se uskutečnil 17. 7. 2010 na Kunětické hoře v rámci hudebního festivalu České hrady.cz