Naše příroda, ročník 2013, číslo 6
Specialista
Je možné, že jste něco podobného zažili sami. Je slunečný jarní den. Na sbírání hub je ještě příliš časné jaro. Listnáče smíšeného starého lesa se teprve chystají ze svých pupenů vyrašit první pomačkané listí. Paprsky vykreslují na zeleném mechu skrze holé větve světelnou mozaiku. Všude se rozléhá ptačí zpěv. Prosluněné paseky hučí v záplavě procitnuvších včelstev. Znenadání se nad vaší hlavou rozezní salva v ničem si nezadající hlasitostí a frekvencí s dávkou ze samopalu. Ta se po pár okamžicích opakuje. Jarní námluvy datla černého začaly.
Popis nové variety střevíčníku pantoflíčku - Cypripedium calceolus (L.) var. bellum (Chmiel)
V současné době, kdy je na naší planetě již spousta rostlin a zvířat popsaná (vyjma hlubin oceánů a hlubokých neprostupných pralesů či jeskyní), se občas podaří nalézt nový druh, subspecii či varietu již spíše jen náhodou. O to více člověka potěší, když se mu podaří najít něco zajímavého a dosud nepopsaného v našich krajích. Jeden takovýto nález představuji nejen profesionální vědecké společnosti, ale hlavně laikům či milovníkům přírody, a tímto článkem jej popsuji.
Soví uši a ouška
Sovy odjakživa fascinovaly a udivovaly člověka především výjimečnou orientací v noční temnotě. Některé národy je proto uctívaly, v křesťanském světě je spíš nenáviděly jako spojence temných sil a ďábla.
NPR Hrabanovská černava, domov naší největší masožravky
V těsné blízkosti středočeského města Lysá nad Labem leží cenné území, které zaujme snad každého biologa. Je jím Národní přírodní rezervace Hrabanovská černava. Významný komplex mokřadů a slatinných luk uprostřed člověkem tolik poznamenané krajiny Polabí skýtá možnost setkat se s množstvím ohrožených rostlin a živočichů.
Babí lom: tajemný hřeben s kamennými křídly
Severně od Brna se vypíná nepřehlédnutelný Babí lom, který převyšuje moravskou metropoli o 330–370 metrů. Červené devonské sedimenty zde popustily uzdu kamenné fantazii a vytvořily úchvatnou lokalitu, jejíž genius loci zde dýchá z každičkého milimetru. Rozeklané červené skály, ježící se mezi fantasmagoricky tvarovanými borovicemi, připomínají hřbet číhajícího draka, na němž s oblibou tančívá bouřlivý vítr…
„Africká savana“ v oblasti Dunajských luhů
Netřeba ani daleko chodit z hlavního města Slovenska – Bratislavy za zajímavými přírodními scenériemi a hned za známým Slovnaftem nedaleko rafinerie a spalovny se nachází unikátní přírodní rezervace – Ostrov Kopáč. Toto území s rozlohou větší než 90 ha je lokalizováno v horní části Žitného ostrova jako součást nedávno zřízené CHKO Dunajské luhy. Ostrov Kopáč byl vyhlášen za státní přírodní rezervaci v roce 1976. Hlavním předmětem ochrany jsou lesostepní porosty tzv. dunajské hložiny, odborně nazývané jako Asparago-Crataegetum. Toto rostlinné společenství tvoří jádro rezervace a připomíná africkou savanu. Porosty hlohu postupně přecházejí do měkkých a přechodných lužních lesů. Podobná, avšak méně výrazná území se v současnosti nacházejí pouze v dolním Rakousku nedaleko Vídně (záplavové území Lobau na Dunaji) a nedaleko hlavního města Maďarska u města Szentendre. Lesostepní společenstva tohoto typu jsou významnými botanickými a zoologickými lokalitami, posledními refugiemi mnoha vzácných, chráněných a ohrožených druhů flóry a fauny.
Co prozradí hálky, aneb víte co je cecidologie?
„Dubowé kůlky větssí maji y tu wlastnost/že každého Roku wyznamenáwaji aneb předwkazuji/budeli Rok ten vrodný neb nevrodný/pokojný aneb morní. Wezmi měsýce Ledna aneb Unora nowau, celistwau a od Cžerwů nezwrtanau Kůlku Dubowau/rozkroj aneb rozrazji na dwé/a najdeš v ní jedno z tohoto trého/totižto Mauchu, Cžerwa aneb Pawauka. Maucha znamená Wálku/Cžerw nevrodu/Pawauk morní nakažení.“ Vezmeme-li odstavec z pojednání Pietra Andrea Mattioliho o hálkách žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) v českém překladu jeho stěžejního díla Herbář aneb Bylinář z roku 1562 doslova, pak neměl člověk druhé poloviny 16. století moc na výběr a jeho postavení připomínalo rozhodování českého voliče před volbami. Skutečností však zůstává, že kromě tohoto poněkud chmurného věštění z duběnek uvádí Mattioli ve svém spise i řadu námětů na jejich využití v lékařské praxi, které mají celkem racionální jádro.
Životní prostor pro Něj i pro Nás
Úrodné černozemně zaujímají značnou rozlohu okresu Prostějov, kde probíhá, stejně jako v každém koutě České republiky, proces z angličtiny pojmenovaný jako „soil silling“, což v češtině znamená zastřešování půdy. V krajině ubývá půdy, která by nebyla zastřešena asfaltem či dlažbou. Výstavba, často i několikahektarových, obchodních center nevratně znehodnotí neobnovitelný přírodní prvek. Touto činností se denně v České republice připravujeme asi o 15 ha „živé“ půdy.
Dravci s potácivým letem
Už se vám stalo, že jste při procházce v otevřené krajině spatřili plachtícího dravce, který zdálky připomínal káně? Zarazil vás houpavý, potácivý způsob letu? Právě jste se setkali s motákem (Circus), nejpravděpodobněji pochopem, ačkoli v Česku můžete narazit hned na několik druhů motáků.
Turmalín – drahý kámen přitahující popel
Turmalín, jeden z nejkrásnějších drahých kamenů vůbec, v sobě skrývá i užitek. Jeho pozoruhodné vlastnosti se využívaly k čištění dýmek a dnes nachází uplatnění v tryskových motorech nadzvukových letedel. Příběh turmalínu je barevný jako kámen sám. Podává zajímavé svědectví o lidském poznání.
K vrcholům České tabule
Českou tabuli si asi každý představí jako nedozírnou rovinu či pahorkatinu v severní polovině Čech kolem řeky Labe. Z této zdánlivě nezajímavé roviny však vyrůstají osamocené mohutné kopce, za jejichž tvary a relativní výšky by se nemuselo stydět žádné pohoří. Některé – například Bezděz nebo Trosky – jsou všeobecně známé, na ostatní se moc často nechodí.
Fotografové přírody: Libor Šejna
Fotografické začátky v přírodě jsem si odbyl na základní škole. První foťák, ruská Smena, poté Zenit, Praktika a první pokusy o fotografování zvířat. Byly to těžké začátky s nevalnými konci. Na kinofilmu se po měsíci čekání většinou objevila jen řada „šmouh“, a když se z celého filmu našel jeden dobrý záběr bažanta, byl jsem nadšený.
Děti a příroda - 6. část: Lidé a planeta Země
Poslední díl příběhu kouzelného mladého ostrova Krakatau je před námi. Ostrov lákal řadu přírodovědců, cestovatelů, ale také umělců. Své sbírky a obrazy si odvezli s sebou, a když vítr rozfoukal všechny stopy v písku, zdálo se, jako by tu po nich nic nezůstalo. Ale nebyla to tak úplně pravda. Zůstala tu po nich nádrž se sladkou vodou, kterou okamžitě využily vážky a staly se tak dalšími stálými obyvateli ostrova. V dalším roce ale na místě jejich tábora vyrostla podivná květina s bílými květy, kterou zde dosud nikdo nespatřil. Ze zbytků potravin, které tu návštěvníci nechali, vyklíčila semínka papriky a mladým rostlinám se v podmínkách ostrova dařilo opravdu dobře. Tak lidé nezáměrně začali ovlivňovat přírodní děje na ostrově.
NET4GAS Blíž přírodě: Podpora projektů pokračuje!
Na stránkách Naší přírody se můžete pravidelně setkávat s články o zajímavých lokalitách, které byly podpořeny v rámci programu NET4GAS Blíž přírodě. Ten je svým rozsahem a dlouhodobostí opravdu jedinečný, vždyť už se díky němu podařilo veřejnosti zpřístupnit více než 60 lokalit v celé České republice. O tom, co všechno program obnáší, jak vznikl a jaká je jeho další budoucnost, jsme si popovídali s paní Zuzanou Kučerovou, která má program NET4GAS Blíž přírodě na starost.
Jak se bádá na pískovně
V pískovně Cep II v jižních Čechách vznikl unikátní projekt. Po roce soustředěného botanického a entomologického bádání navrhl tým výzkumníků rekultivaci, která poslouží ochraně přírody i dalšímu vědeckému výzkumu. Výjimečnost tohoto projektu přesvědčila i porotu soutěže Quarry Life Award a zajistila mu první místo v národním i mezinárodním kole prvního ročníku této soutěže. Díky tomu, že společnost Českomoravský štěrk, které pískovna patří, projekt realizovala, vzniká na Třeboňsku největší plocha přírodě blízké obnovy. Nechte se inspirovat vítězi a připojte se k objevování biodiverzity pískoven a lomů v druhém ročníku soutěže.
E.ON Energy Globe Award ČR 2013: Představujeme vítězné projekty
Zajímá vás, kdo v rámci E.ON Energy Globe Award ČR 2013 získal uznávané ekologické Oskary? Tak to jste na správné adrese! Výsledky stále populárnější soutěže, která vyznamenává úsporné projekty šetřící energii, přírodu a využívající obnovitelné zdroje, si totiž přiblížíme v následujícím článku. Kdo tedy tentokrát rozšířil řady vítězů?
Jedlé dary přírody: ořešák královský (Juglans regia)
Tento statný strom je velmi oblíbený pro své mnohotvárné využití. V květnu slouží jako medonosná rostlina, v horkém létě nabízí stín a na podzim chutné plody známé pod názvem „vlašáky“ neboli vlašské ořechy. I jeho dřevo je ceněné pro svou tvrdost a odolnost.
Zaměnitelné houby: ryzec smrkový, čechratka podvinutá
V tomto díle si představíme dva druhy, které jsou si navzájem podobné zejména díky nálevkovitému klobouku. Jedná se o výborný jedlý druh ryzec smrkový (Lactarius deterrimus) a čechratku podvinutou (Paxillus involutus), která byla dříve pokládána za jedlou, ale později u ní byly prokázány velmi specifické otravy i se smrtelnými následky. Proto je dobré si tento velmi hojný druh, který roste v lesích všech typů, detailně představit, zejména proto, že není výjimkou, že oba druhy rostou i na stejné lokalitě.
Fotosoutěž 2013 - vyhodnocení
Stejně jako v minulých letech, tak i letos jste mohli posílat své fotoúlovky do čtyř kategorií naší soutěže. Fotografií se sešlo opravdu hodně a hodnotitelé měli věru nelehký úkol vybrat ty nejlepší. O pořadí rozhodovala opět 12členná porota složená z našich předních fotografů přírody a 2 členů redakce. Hodnocená jsou první tři místa v každé kategorii – za první místo dostanou autoři vodotěsnou brašnu na fototechniku ORTLIEB Soft-Shot, za druhé místo získávají roční předplatné časopisu FotoVideo a autoři snímků na třetím místě vyhrávají roční předplatné časopisu Vesmír. Všechny finálové fotografie si můžete prohlédnout na facebooku Naší přírody.