Naše příroda, ročník 2010, číslo 5

České středohoří je známé četnými geologickými zajímavostmi sopečného původu. V mladších třetihorách zde probíhala bouřlivá vulkanická činnost, po níž tu zůstal bezpočet strmých kopců, které dodávají této krajině zvláštní ráz. Nejsou to však vyhaslé sopky, jak se lidé často mylně domnívají, ale většinou pouze výplně sopečných komínů, které byly během věků vypreparovány povětrnostními vlivy. Převážná část z nich je tvořena pevnými bazaltovými vyvřelinami, ale některé obsahují tzv. komínové brekcie, což jsou horniny složené z nestejných úlomků, postižených sopečným výbuchem.

Slunce zakletá v kameni

Text a foto: Hana a Vladimír Motyčkovi

Mezi nejzajímavější případy komínové brekcie patří bezesporu geologická rezervace Kamenná slunce u Hnojnice. Tvoří ji malý nenápadný lom, odkrytý v nevysokém pahorku o nadmořské výšce 260 m nedaleko Hnojnického potoka, na němž není z dálky nic pozoruhodného. Teprve z bezprostřední blízkosti vidíme, že stěnu lomu vytváří jemnozrnná pyroklastická hornina, v níž jsou uzavřeny bloky tmavších slínovců, většinou rudohnědé barvy, obklopené paprsky trhlin. Celý jev připomíná stylizovanou podobu slunce, nakresleného neumělou dětskou rukou a byl podle toho také nazván.

Jedno z největších sluncí ve srovnání s tříletým dítětem. / Foto: Hana a Vladimír Motyčkovi