Naše příroda, ročník 2011, číslo 4

V minulém roce, kdy jsme si připomínali sté výročí narození nejvýznamnějšího představitele českého romantismu, Karla Hynka Máchy (1810 – 1836), bychom jen s obtížemi hledali jakékoliv masové médium, které by se alespoň několika větami nezmínilo o tomto básníkovi. Teď, když humbuk kolem něj opadl, bych chtěl upozornit na jeden „přírodovědný“ moment z jeho nejznámější lyrickoepické básně „Máj“. Přestože alespoň její začátek známe snad všichni ze školních lavic, pro osvěžení paměti nezaškodí uvést toto čtyřverší:

Hrdliččin zval ku lásce hlas

Text: Jozef Májsky, foto: Lubor Čačko, Jozef Májsky

Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj. V těchto úvodních verších mě zaujal pták z čeledi holubovití (Columbidae), jehož hlas by měl podle básníka zvát ku lásce. Mácha, jinak zdatný chodec, z dnešního pohledu průkopník pěší turistiky, zřejmě na svých toulkách poznal nejběžnější druhy ptáků, a tak se nelze divit tomu, že si při psaní „Máje“, kromě písně slavíka, vzpomenul i na hlas hrdličky. Dnešní lidé, tedy ti, kteří se zajímají trochu hlouběji o naše ptactvo, by si mohli položit otázku: „Kterou hrdličku měl Karel Hynek na mysli – hrdličku divokou nebo snad hrdličku zahradní? “

Na rozdíl od tažné hrdličky divoké synatropně žijící hrdlička zahradní od nás na zimu neodlétá, foto: Jozef Májsky