Naše příroda, ročník 2011, číslo 6

Jsou sinice pouze nebezpečnou součástí letních měsíců na koupalištích? Kde všude se s nimi můžeme setkat? Jak vlastně vypadá svět těchto mikroorganismů pod drobnohledem?

Mikrokosmos sinic pod drobnohledem

Text: Petr Dvořák, foto: Petr Hašler

Zrak člověka v přírodě nejčastěji upoutávají makroskopické organismy, ačkoliv svým významem v ekosystémech nijak nepřevyšují organismy pocházející ze světa pozorovatelného pouze okulárem mikroskopu. Velice významnou skupinou takových organismů jsou také sinice (Cyanophyta nebo Cyanobacteria). Evolučně náleží do příbuzenstva bakterií, tedy mikroorganismů s buňkou prokaryotní, která, na rozdíl od buňky eukaryotní (živočichové a rostliny), nemá součásti buňky oddělené membránou. Genetická informace je obyčejně uspořádána v jedné molekule DNA a funkční součásti buňky jsou rozptýleny v cytoplazmě. Nechybí zde ovšem ani tak důležitá struktura jako je cytoskelet.

Asterocapsa divina. Koloniální sinice porůstající vlhké skály, např. vchody do jeskyní. Druhové jméno znamená v překladu „božský“, toto přízvisko odpovídá složitě tvarované kolonii.