Naše příroda, ročník 2012, číslo 1

Narůstající neblahý vliv člověka na volnou přírodu lze zvláště ve střední Evropě dobře sledovat na neustále se snižující početnosti téměř všech zde žijících, velikostí velmi nápadných druhů z různých skupin bezobratlých zvířat, zejména hmyzu, brouky nevyjímaje. Ani jedinému z nich se zde nedaří trvale nalézat vhodné stanovištní podmínky a zachovat si obvyklou mohutnost populací, a tím i příznivou reprodukční schopnost.

Ohrožení broučí obři

Text: Mladen Kaděra

Nejznámějším a zároveň největším broukem nejen naším, ale vůbec v evropě, je roháč obecný (Lucanus cervus). Jedná se doslova o učebnicový příklad pohlavní dvojtvárnosti (dimorfismu). Hruď se štítem a zadeček s krovkami mají sice obě pohlaví bez větších rozdílů, pronikavě se ale liší tvarem a velikostí hlavy a kusadel: samičky mají hlavu i s kusadly úměrné zbytku těla, kdežto hlavu samečků zdobí výrazné temenní hřebeny širší než štít a nadto má mohutná, větevnatě tvarovaná kusadla, připomínající parohy jelena či srnce.

Samečci roháče se téměř vždy pohybují s rozevřenými kusadly. (Foto: Josef Hlásek)