Naše příroda, ročník 2012, číslo 2

Na Českomoravské vrchovině, mezi Velkým Meziříčím a Třebíčí leží vesnička Trnava. Nedaleko od ní je malé návrší s nepříliš poetickým místním názvem Kobylinec. Je to na první pohled typický kopeček se skalkami a borovým remízkem mezi poli a lesy, dříve využívaný jako pastvina. Takových na Vysočině najdete stovky. Netypický je ovšem svým bylinným porostem. Brzy zjara, na přelomu března a dubna, na něm rozkvétají květy koniklece velkokvětého. Asi jeden kilometr od zmiňované obce leží další podobná lokalita u obce Ptáčov, nazvaná Ptáčovský kopeček.

Koniklec velkokvětý

Text a foto: Antonín Havlát

Pokud na jaře tato místa navštívíte, octnete se v úplně jiné krajině, v úplně jiném světě. Tou náhlou změnou se až tají dech. Stojíte u modrofi alového koberce tisíce květů. V období, kdy si po dlouhé zimě oči ještě nezvykly na barvy jara, je to neuvěřitelná změna. Květy koniklece rozkvétají dřív, než vyrostou listy, proto vidíte v šedé stařině záplavu květů, které jsou dominantní ozdobou v té době ještě skromné jarní květeny. Mimo koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) zde z významných druhů roste např. smil písečný (Helichrysum arenarium), lomikámen cibulkový (Saxifraga bulbifera), rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), sesel roční (Seseli annuum), pampeliška červenoplodá (Taraxacum sect. Erythrosperma) a řada dalších.

Jméno koniklec pochází ze staročeského „poniknúti“, což znamenalo hlavu skloniti.