Naše příroda, ročník 2012, číslo 4

O plazech, potažmo o našich hadech, v časopise Naše příroda již pár příspěvků vyšlo. To, že s námi stejně jako s ostatními živými organismy sdílí společný životní prostor, je věc tak samozřejmá, že se nad ní běžně ani nezamýšlíme. Kde se však tito nádherní tvorové ve střední Evropě vzali? Odkud pocházejí? Kde jednotlivé druhy vznikly? Proč je dnešní diverzita plazů našich končin jen zlomkem toho, co jsme tu měli v teplých obdobích během posledních 60 milionů let? Proč se v Česku, resp. na Slovensku vyskytuje jen nějakých pět druhů, zatímco třeba v nedalekém Maďarsku je hadích druhů již sedm?

Kde se vzali naši hadi?

Text: Daniel Jablonski / Foto: Daniel Jablonski, Michal Hykel

Pro tyto otázky se musíme vrátit do historie, a to pěkně vzdálené. Dnešní druhová bohatost recentních plazů česko-slovenského prostoru není vysoká. Naopak, plazi zde tvoří druhově nejméně bohatou skupinu obratlovců. Můžeme zde nalézt jeden druh želvy Emys orbicularis (želva bahenní, původní populace v ČR pravděpodobně již vyhynulé), 7 druhů ještěrů (kdo se dopočítal čísla šest, ať si vyhledá slepýše východního, Anguis colchica) a již zmiňovaných 5 druhů hadů. Přesto se jedná o skupinu, která prodělala fascinující historický vývoj.

Užovka obojková (Natrix natrix) je náš nejběžnější druh hada; na snímku při polykání ropuchy obecné (Bufo bufo). Foto Michal Hykel