Naše příroda, ročník 2012, číslo 5

Přibližně před 12 000 lety, koncem poslední doby ledové, nastaly ideální podmínky pro rozvoj rašelinišť v Evropě. Ledovec odtával a zanechával po sobě četná jezera a jezírka, především v horských vlhkých a chladných oblastech. V dalších tisíciletích se do těchto jezer šířily ze břehů rostliny a zanechávaly po sobě organické zbytky, které se postupem času přeměnily v rašelinu. Některá jezera tak zanikla a nahradila je rašeliniště.

Vývoj jizerskohorských rašelinišť

Text: Petra Mazalová

V České republice vznikla rašeliniště především v příhraničních horských oblastech, kam dříve zasahoval ledovec. Jejich plocha se od té doby neustále zmenšuje. V důsledku klimatických změn dochází k jejich vysychání a se svou „troškou do mlýna“ přišli i lidé, kteří všechny typy mokřadů uměle odvodňovali a na rašeliništích těžili rašelinu. V současnosti se snažíme zbytky rašelinišť chránit formou maloplošných chráněných území. Mají totiž velký význam vodohospodářský, ekologický i vědecký. Představují důležitý biotop pro mnoho druhů rostlin a živočichů.

Rašeliniště Jizery; rozsáhlé holiny a mrtvé stromy jsou stálou připomínkou dřívějšího znečištění a špatného lesního hospodářství v Jizerských horách. / Foto Michal Boček