Naše příroda, ročník 2012, číslo 6

Houbová sezóna je začátkem dobrodružství pro mnohé z nás. Pro houbaře, fotografy či milovníky přírody představuje toto období tak trochu návrat do dětských let, kdy se veškerá radost či vášeň sytila jediným cílem – objevit něco nového. Toulat se lesem mezi kapkami deště cestou, po které už možná nikdo jiný nepůjde, a s nadějí, která každým krokem roste… jako houby po dešti. Kromě známých jedlých nebo jedovatých hub jsou v této říši i takové, které našim zrakům unikají. „Pazoubkovité“ houby jsou jako vojáci, hrdě se tyčící do nebes, maskovaní v těch nejlepších uniformách.

Pazoubkovité houby – tajemní strážci lesů a luk

Text: Nikola Rybáriková / Foto: Milan Zajac

Pojmem „pazoubkovité“ či „geoglossoidní“ houby označujeme skupinu hub z čeledi pazoubkovitých (Geoglossaceae). Na houbařských stránkách či fórech se můžete setkat se slovenskými (jazýček, drobnojazýček, pajazýček) nebo českými názvy (pazoubek, jazourek) nejznámějších zástupců této čeledi. Při procházce přírodou na ně člověk narazí jen stěží. Se štěstím a patřičnými vědomostmi se naděje na tento úlovek samozřejmě zvyšuje. Netřeba však podceňovat roucho tajemnosti, kterým jsou tyto houby doslova zahaleny.

Jazourek srstnatý (pajazýček chlpatý, Trichoglossum hirsutum)