Naše příroda, ročník 2013, číslo 1

„Jako živá lavina se vytrvale žene krajinou vlčí smečka za kořistí, která nemá šanci uniknout...“ Vychytralý, lstivý, krvelačný – i takové přívlastky odjakživa doprovázely vlka, tuto inteligentní a tajemnou šelmu. Pro mnohé je vlk symbolem strachu a smrti, pro jiné symbolem volnosti.

Vlk – tajemná a inteligentní šelma

Text: Pavol Turňa

Vlk obecný (Canis lupus) je naše největší psovitá šelma dosahující délky až 1,5m. Samci jsou větší než samice. Vlk má velké ostré špičáky a trháky mu slouží jako nůžky. Staří samci mají mohutnou šíji, jejíž silné osrstění působí jako hříva. Hnědošedá srst je v zimě mnohem hustší než v létě; huňatý ocas nosí vlk svisle nebo šikmo dolů. Vlk se od velmi podobného německého ovčáka odlišuje širší a větší hlavou, kterou nese nízko, a kratšími ušními boltci.

V Česku se vlk pravidelně vyskytuje pouze v Beskydech. / Foto Jaroslav Vogeltanz