Naše příroda, ročník 2013, číslo 6

Severně od Brna se vypíná nepřehlédnutelný Babí lom, který převyšuje moravskou metropoli o 330–370 metrů. Červené devonské sedimenty zde popustily uzdu kamenné fantazii a vytvořily úchvatnou lokalitu, jejíž genius loci zde dýchá z každičkého milimetru. Rozeklané červené skály, ježící se mezi fantasmagoricky tvarovanými borovicemi, připomínají hřbet číhajícího draka, na němž s oblibou tančívá bouřlivý vítr…

Babí lom: tajemný hřeben s kamennými křídly

Text: Jaroslav Monte Kvasnica / Foto: Zdenka Prokešová

Výrazný skalní hřeben, který se tyčí nad Lelekovicemi, přitahuje pozornost výletníků již drahný čas. (Zažloutlé dobové fotografie dam v dlouhých šatech a v kloboučcích a džentlmenů v redingotech a v cylindrech před skalními útvary jsou toho dokladem.) Babí lom byl pro svou vyzývavou krásu nazýván Moravským (či Brněnským) Švýcarskem. Básník Petr Bezruč zde s přáteli 1. listopadu vždy zapaloval svíčky za mrtvé kamarády. Kdysi tu stávala dřevěná Merhautova rozhledna, Ripkova vyhlídka (na jižním vrcholu) a Wiesnerova chata (u Bukové studánky). Dodnes se udržuje tradice novoročních výstupů na Babí lom (tradice se datuje od konce 70. let 20. století). Již v roce 1884 pěl na toto místo ódu K. Gartner v článku Der Babylom bei Brünn: „Morava sice není zemí, kde citrony kvetou a i bez zhlédnutí Brna lze klidně zemřít. Kdo zamíří svůj pohled z Brna k severu, všimne si modrého, všechny své sousedy převyšujícího vrchu kuželovitého tvaru, mohutně se vypínajícího nad běžnou úroveň krajiny – Babylomu.“

Některá skaliska připomínají kyklopské zdivo či navršené pecny chleba