Naše příroda, ročník 2013, číslo 6
Netřeba ani daleko chodit z hlavního města Slovenska – Bratislavy za zajímavými přírodními scenériemi a hned za známým Slovnaftem nedaleko rafinerie a spalovny se nachází unikátní přírodní rezervace – Ostrov Kopáč. Toto území s rozlohou větší než 90 ha je lokalizováno v horní části Žitného ostrova jako součást nedávno zřízené CHKO Dunajské luhy. Ostrov Kopáč byl vyhlášen za státní přírodní rezervaci v roce 1976. Hlavním předmětem ochrany jsou lesostepní porosty tzv. dunajské hložiny, odborně nazývané jako Asparago-Crataegetum. Toto rostlinné společenství tvoří jádro rezervace a připomíná africkou savanu. Porosty hlohu postupně přecházejí do měkkých a přechodných lužních lesů. Podobná, avšak méně výrazná území se v současnosti nacházejí pouze v dolním Rakousku nedaleko Vídně (záplavové území Lobau na Dunaji) a nedaleko hlavního města Maďarska u města Szentendre. Lesostepní společenstva tohoto typu jsou významnými botanickými a zoologickými lokalitami, posledními refugiemi mnoha vzácných, chráněných a ohrožených druhů flóry a fauny.
„Africká savana“ v oblasti Dunajských luhů
Text a foto: Miroslav Kulfan
Proč je Ostrov Kopáč vlastně ostrovem? Dunaj v minulosti netekl ustáleným korytem, ale spletí ramen. Následkem zvýšených průtoků během povodní si hlavní proud občas vybral novou trasu. Historické mapy nám ukazují, že v druhé polovině osmnáctého století si proudnice Dunaje zvolila Biskupické rameno a v jeho ohybu se ukládaly masy štěrkopísků, které dnes vystupují v centru rezervace blízko k povrchu půdy. Tím, že si řeka později zvolila přímější Jarovské rameno, se stal Kopáč skutečným ostrovem vnitrozemské delty. Na konci devatenáctého století Dunaj zregulovali a prokopali šíji ostrova. Úbytek vody v ramenech způsoboval postupné zužování jejich koryt zarůstáním. Suchou štěrkopískovou vrstvu uprostřed ostrova, neschopnou udržet vláhu, obsadila zcela nová vegetace jako jeho obvod a na tuto vegetaci se adaptovala postupně i jiná fauna.
Ještě v dnešních dnech se v oblasti rezervace projevují důsledky nízké hladiny spodní vody z období před uvedením Hrušovské zdrže do provozu