Naše příroda, ročník 2014, číslo 2

Asi žádný jiný kout Slovenska nedokáže lépe naplnit představy o romantice a krásách karpatské přírody jako právě Malá Fatra. Na malém prostoru jsou tu smíchány divoké soutěsky, rozervaná skaliska i členité travnaté hřbety, které vystupují nad pralesy obývané rysy a medvědy. Zavítáte-li sem na přelomu jara a léta, na holích i ve skalách kvetou pestrobarevné koberce květin připomínající horskou „botanickou zahradu“. Silně zážitkové putování po malofatranských chodníčcích provází duch legendárního slovenského zbojníka Juraje Jánošíka.

Zbojnickými chodníky Malé Fatry

Text a foto: Martin Janoška

Malou Fatru rozdělila řeka Váh na dvě odlišné části. Severovýchodní, odborně nazývaná jako Kriváňská Fatra, je chráněna v kategorii národní park a vyniká množstvím nevšedních přírodních a krajinných klenotů. Patří k nim Vrátna dolina, Jánošikovy diery anebo Velký Rozsutec (1610 m), považovaný za jeden z nejkrásnějších kopců Slovenska. Naopak jihozápadní část Malé Fatry, zvaná Lúčanská Fatra, nespadá pod žádnou kategorii velkoplošné ochrany a turisté o ni jeví mnohem menší zájem.

Vstupní bránou do nejhezčí a taky nejnavštěvovanější Vrátné doliny je Terchová – rodiště Juraje Jánošíka a folklórní centrum proslulé svéráznou terchovskou muzikou. Je téměř neuvěřitelné, jak se tato obec a krajina kolem ní za posledních dvacet let proměnila. Úzká políčka obdělávaná koňmi prakticky vymizela, obyvatelé roztroušených osad v okolí vymřeli a jejich staré dřevěnice buď spadly, nebo se proměnily v rekreační objekty lufťáků. Lidé jezdí za prací už ne na Ostravsko, ale do žilinské automobilky KIA a ke zlepšení živobytí neslouží záhumenky, ale pronájem pokojů turistům.

Malý Rozsutec