Naše příroda, ročník 2014, číslo 2

Křišťálové vody Chlébského potoka meandrují v přípotočních olšinách s olší lepkavou, jasanem ztepilým a s příměsí smrku ztepilého. V předjaří a na jaře se tato malebná lokalita mění ve svatyni bledulí jarních, jejichž bílé květy zde tančí ve vlídném vánku ve statisícových „zástupech“.

Tajemství Chlébského potoka – ples bledulí

Text: Jaroslav Monte Kvasnica / Foto: Zdenka Prokešová

Přírodní památka Údolí Chlébského potoka má výměru 13,25 ha, byla vyhlášena v roce 1998 (území však bylo chráněno zákonem již od roku 1953) a je ojedinělým nivním biotopem s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Lokalita, která leží v nadmořské výšce 450–550 m n. m., náleží do přírodního parku Svratecká hornatina, která se rozkládá na rozloze více než 36 000 ha. Chlébský potok, který se nad Nedvědicemi vlévá do řeky Svratky, je lemován břehovým porostem, který je tvořen olší lepkavou (Aldus glutinosa), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a javorem mléčem (Acer platanoides). Na kmenech stromů jsou hojné epifyticky rostoucí mechorosty (např. rožeňka dutolistá – Lejeunea cavifolia, sobík chlumní – Orthodicranum montanum, podhořanka plocholistá – Madotheca platyphylla, atd.), což výmluvně vypovídá o čistotě zdejšího ovzduší. Biotop nivy Chlébského potoka je velmi příznivý pro druhově bohaté bylinné patro. Najdeme zde např. devětsil bílý (Petasites albus), škardu bahenní (Crepis paludosa), prvosenku vyšší (Primula elatior), krabilici chlupatou (Chaerophyllum hirsutum) a mnoho a mnoho dalších zajímavých bylin. Bystřinný tok Chlébského potoka zajímá i ornitology – je totiž vyhlášeným lovištěm čápa černého (Ciconia nigra), běžný je tu konipas horský (Motacilla cinerea) a především skorec vodní (Cinclus cinclus), který se horlivě živí v potočních vodách. V potoce se rovněž vyvíjejí larvy mloka skvrnitého (Salamandra salamandra).

Chlébský potok je výjimečnou lokalitou Svratecké hornatiny