Naše příroda, ročník 2014, číslo 3

Chřástal polní je skrytě žijící pták velikosti štíhlé koroptve živící se hmyzem i semeny rostlin. U nás se zdržuje zejména na loukách od začátku května do začátku srpna. V poměrně krátkém období tak musí stihnout nejen vyvést mláďata, ale zároveň přepelichat do nového opeření a připravit se na cestu do zimovišť v subsaharské Africe. Jistě není bez zajímavosti, že chřástal polní patří mezi krátkokřídlé spolu s jeřáby nebo dropy. Stejně jako ostatní chřástalové je i chřástal polní vázaný spíše na vlhčí stanoviště. Jako jediný však nehnízdí v rákosinách či jiných litorálních porostech (vegetace na okrajích vodních ploch).

Chřástal polní – a jeho tajemný hlas našich luk

Text: Vojtěch Brlík, Jaroslav Koleček / Foto: Petr Šaj

České republice se početnost chřástala polního v letech 2001–2003 pohybovala mezi 1500 a 1700 páry. většina oblastí s výskytem chřástalů leží v okrajových částech naší republiky v podhůří hraničních pohoří (zejména Beskydy, Jeseníky, krkonoše a Šumava). Pokud budete chtít chřástala vidět nebo spíše slyšet, budete se muset připravit nejlépe na noční vycházku do otevřené krajiny. chřást al se totiž projevuje zejména v noci, a to hlasitým voláním „rrerp-rrerp“, které vydává pouze samec, často i nepřetržitě po několik hodin. tímto voláním se snaží vymezit teritorium a nalákat do něj samici, která naopak hlasy téměř nevydává. volání samců se promítlo i do latinského názvu druhu – Crex crex nebo jeho slovenského ekvivalentu – chrapkáč poľný. Pro výskyt chřástala je rozhodující výška travního porostu minimálně 20 cm a nejlépe výskyt pramenišť nebo mokřin. Loukám s intenzivní pastvou se vyhýbá. výsledky kroužkování prozradily, že po spáření se samicí se samci přesouvají na další lokality, někdy i značně daleko od místa prvního hnízdění (až stovky km). Přestože tak můžeme až do konce července slyšet na jedné louce stále volat chřástala, může se tak postupně jednat o několik různých samců.

Vidět chřástala takto zblízka je opravdová vzácnost