Naše příroda, ročník 2014, číslo 4

Velký Kosíř (442 m. n. m.) je na Hané nejen nejznámějším vrcholem hojně navštěvovaným turisty i cyklisty, ale též významnou geologickou lokalitou, místem výskytu vzácných bylin i živočichů, zachovalých lesů i připomínkou původního způsobu obhospodařování místní krajiny.

Velký Kosíř – klenot Hané

Text a foto: Lukáš Kukal

Velký kosíř se nachází asi 9 kilometrů severozápadně od města Prostějov, odkud je nejlépe přístupný po železniční trati z Prostějova do Čelechovic na Hané. Zde začíná naše putování po zelené turistické trase a zároveň místní značené naučné stezce, na níž se nachází 19 krásných tabulí, které nás seznámí s tím nejpodstatnějším a nejzajímavějším. Nad obcí se nachází několik bývalých vápencových lomů, u kterých se společně zastavíme a ponoříme do hluboké minulosti, která tento vrch tak proslavila.

Velký kosíř se nachází na nejjižnějším cípu zábřežské vrchoviny, na rozhraní dvou velkých celků s odlišným stářím i geologickou minulostí, a to Českého masivu a karpatské soustavy. Nejstarší horniny, žulám podobné granodiority staré více než 540 mil. let, nalezneme poblíž obcí třebčín, kaple a Studenec. V prehistorických dobách byla tato oblast několikrát zaplavena mořem. Před 350 mil. lety se zde rozlévalo mělké tropické moře s řadou živočichů, kteří dali vzniknout korálovému útesu a tedy mocným vrstvám vápence s bohatým nalezištěm zkamenělin. K nejznámějším zástupcům této fauny patří drsnatí i deskatí koráli, helioliti, stromatopory, mechovky, nádherné lilijice a především ramenonožci a měkkýši. Významnými živočichy jsou i zde trilobiti. Zvláště bohaté jsou čelechovické červené korálové vrstvy. Nutno zde připomenout, že místní lomy jsou součástí NPP, a proto je hledání i sbírání zkamenělin zakázáno.

Doubravová pařezina na Velkém Kosíři