Naše příroda, ročník 2015, číslo 5

Ocitáme se v době před 440 až 417 miliony lety. Doznívá kaledonské vrásnění a i když je část Gondwany na jihu stále zaledněna, pomalu se posouvá na sever do teplých oblastí a naše území spolu s ní. Některé menší kontinenty vzájemně kolidují, což je spojeno s místními horotvornými procesy a sopečnou činností. Díky oteplování se opět rozšiřují mělká moře, tedy ideální prostředí pro rozvoj tehdejšího života.

Silur - návrat teplých moří

Text a ilustrace: Lukáš Kukal

Ve spodním siluru nejsou životní podmínky ještě ideální. Po dobu nejméně 10 milionů let dochází především k usazování šedých a černých graptolitových břidlic. Později se s teplejšími podmínkami a vzrůstající podmořskou vulkanickou činností, která pozitivně ovlivňuje život teplých moří, objevují první vápence, které místy vytváří typickou a mocnou horninu s nepřeberným množstvím zkamenělin všeho druhu. Největším a nejlépe zachovaným územím je u nás opět středočeský Barrandien. Zajímavé lokality však nalezneme i v okolí Hlinska a Poličky na Českomoravské vysočině.

V místech skrytých zátok, kde se voda téměř vůbec nepohybovala a neokysličovala, byly dosti nehostinné podmínky. Přemnožené sinice a řasy zakrývaly sluneční paprsky. Pokud sem zavítal například dravý hlavonožec Aptychopsis hledající potravu, zemřel. Jeho schránky se zde hromadily a jejich směr upravil slabý vodní proud. Na vyčnívajících částech se pak usazovali mlži rodu Cardiola, filtrující plankton a drobné lilijice. O ně se pak zachytávali podlouhlí graptoliti.