Naše příroda, ročník 2016, číslo 1

Dorazil k vám na krmítko ptačí strávník, který nevypadal dobře, a vy si doteď lámete hlavu, co mu tak jenom mohlo být? Teď už nemusíte, dnes si totiž o dvou nejčastějších nemocech, které naše drobné ptáky v zimě trápí, povíme a tak na svoji otázku snad najdete odpověď. Příště už si poradíte jak s malým pacientem, tak s infikovaným krmítkem. A to je velmi důležité pro zachování zdravé ptačí populace.

Text: Alena Říhová / Foto: David Říha

Všimnete-li si na krmítku nehybné, zato však spokojené, ptačí koule, vůbec není důvod k obavám. Drobní pěvci si totiž v zimě občas rádi zalenoší – šetří tím energii. Potravy, z níž energii získávají, je v zimě po málu a tak se při jejím obstarávání snadno upachtí. Aby při zaslouženém odpočinku neprochladli, načepýří peří (tak docílí dokonalé vzduchové izolace) a jejich objem nabude do podoby chundelaté koule. Pokud je však opeřená koule objemná přespříliš, k tomu pocuchaná, urousaná a vůbec se vás nebojí, rozhodně zbystřete. Mohlo by jít o jedince napadeného bičenkou drůbeží (Trichomonas gallinae).

Samička zvonka zeleného (Carduelis chloris) s typickými příznaky trichomonózy. Celkově načepýřené peří má na hlavě zmáčené od slin, protože už velmi obtížně polyká, a je nebojácná. Zvonci často trpí lokálními epidemiemi.
Foto: David Říha