Naše příroda, ročník 2016, číslo 4

Druhohory byly obdobím s výrazným pohybem litosférických desek, které zapříčinilo postupné rozdělení superkontinentu Pangey, jenž se rozkládal od severního pólu k jižnímu, na jednotlivé kontinenty za vzniku nových moří a oceánů. Naše území se postupně přesouvalo ze suchého a horkého rovníku pomalu severněji do tropického až mírného pásma. Po celou dobu byl však Český masiv jedním velkým ostrovem (součástí tzv. Vindelického hřbetu), na jehož jihovýchodním pobřeží se rozléhal oceán Tethys a zbylé okrajové oblasti byly zality mělkým teplým mořem. Variské horstvo postupně erodovalo až na mírně zvlněnou parovinu. Teprve až v období křídy dochází k tektonickému poklesu některých oblastí a k zalití mělkým mořem za vzniku mocných vrstevních uloženin. Mimo naše území začíná alpinské vrásnění, které dalo vzniknout centrálním pohořím Alp a Karpat.

Text a ilustrace: Lukáš Kukal

Triasové podnebí se dosti podobalo minulému permskému. Na rovníku se rozkládal široký suchý pás, kde docházelo k ukládání sedimentů pestrých barev. Severněji se nacházelo teplejší a vlhčí pásmo s monzunovými dešti, kde byly vhodné podmínky k ukládání uhlotvorné vegetace (severovýchodní Asie a jižní část Gondwany). Na počátku Triasu došlo k největšímu vymírání živých organismů na zemi (70–80 % čeledí fauny), které bylo pravděpodobně zapříčiněno rozsáhlou sopečnou činností na Sibiři s následným ochlazováním a vzestupem mořské hladiny. Naštěstí se život v mořích brzy opět rozvíjí. Vůdčími živočichy se stávají amoniti, belemniti, mlži i plži. Velké organické útesy vytváří především mořské houby a vápnité řasy a postupně i šestičetní koráli. Setkat se můžeme i se starými známými lilijicemi a ježovkami. Po zániku trilobitů a postupném úbytku ramenonožců se vyvíjejí především raci. Na souši dochází k velkému rozvoji plazů, kteří dobývají souš (dinosauři), moře (plesiosauři, ichthyosauři) i vzduch (pterosauři). Z obojživelníků se dále rozvíjí krytolebci a především pražáby, které se již velice podobají těm dnešním. Důležitou skupinou jsou i savcovití plazi, z nichž se postupně vyvinuli první savci. Ti se živili především hmyzem a dorůstali velikosti nejvíce dnešní kočky. V rostlinné říši převládají nahosemenné rostliny. Především jehličnany a rostliny cykasovité a gingkovité.

Nad křídovým pralesem,
částečně zahaleným ranní
mlhou, se vznáší pár létajících
plazů Ornithocheirus
hlavaci. Společně hledají
mezi palmovitými cykasy
a krytosemennými
gynkgovitými stromy potravu