Naše příroda, ročník 2016, číslo 5

Na přelomu jury a křídy, před přibližně 145 miliony let, došlo k významným změnám ve složení faun mořských obratlovců. Do té doby dominantní pliosauři (Pliosauridae), skupina plesiosaurů charakteristická masivními lebkami, krátkými krky a v některých případech i gigantickými rozměry, téměř zanikli. Křídové pliosaury jsme dlouhou dobu znali teprve z hornin uložených v pozdní fázi rané křídy a rané pozdní křídy, v době před přibližně 120 až 90 miliony let. Dlouhá časová mezera v evoluční historii těchto fascinujících mořských obratlovců se postupem času zaplňovala ojedinělými nálezy. Fosilní záznam pliosaurů z rané křídy je však stále velmi nekompletní. Paleontology zabývající se mořskými plazy by přitom velmi zajímalo, co se v té době s pliosaury dělo. Křídoví pliosauři totiž s největší pravděpodobností představují samostatnou vývojovou větev, jež se od svých nejbližších příbuzných v rámci Pliosauridae odštěpila patrně ještě během pozdní jury. Co tedy o této pozoruhodné a dosud tolik záhadné evoluční větvi pliosaurů víme a proč je zajímavá i z hlediska české paleontologie?

Text: Daniel Madzia

Abychom si uvědomili, jak velmi významnou skupinou mořských obratlovců pliosauři byli, představme si několik jejich typických znaků a nejznámějších představitelů. Nejstarší zástupce této rozsáhlé vývojové větve známe ze spodní jury, z hornin starých přibližně 200 milionů let. Přestože už tehdy pliosauři představovali vážné nebezpečí pro tehdejší živočichy moří a oceánů, jejich největší sláva přišla teprve v průběhu střední jury. V té době pliosauři vyrostli do hrůzostrašných rozměrů. Patrně nejznámějším představitelem pliosaurů střední jury je Liopleurodon ferox. Paleontologičtí nadšenci liopleurodonta jistě znají z epizody Kruté moře vysílané v rámci populárního pseudodokumentárního pořadu britské stanice BBC Putování s dinosaury. Jak už to však v případě populárně naučných pořadů bývá, Liopleurodon v podání BBC toho s tím skutečným příliš společného neměl. Zatímco totiž ten televizní dosahoval úctyhodné délky 25 metrů a hmotnosti 150 tun, ten skutečný možná v extrémních případech mírně přerůstal 10 metrů, běžně však byl dlouhý jen asi 5 až 7 metrů při hmotnosti kolem 2 tun.

Polyptychodon interruptus, k němuž byl řazený také
materiál z České republiky, byl po dlouhou dobu
považován za jednoho z nejrozšířenějších křídových
pliosaurů. Nový výzkum však naznačuje, že jeho materiál
s největší pravděpodobností patřil hned několika
různým plesiosaurům (kredit: Dmitry Bogdanov;
licence CC BY 3.0)