Naše příroda, ročník 2017, číslo 1

Zatímco řada tzv. euryekních rostlinných i živočišných druhů má širokou ekologickou valenci a dokáže se přizpůsobit i méně příznivým podmínkám, jiné, tzv. stenoekní, mají na charakter místa výskytu vysoké nároky. A jsou-li taková místa v areálu rozšíření druhů vyžadujících specifi ckou kvalitu prostředí ojedinělá, k tomu dokonce blízko jeho severní hranice, bývají tam výrazně sporadické i tyto druhy. U nás mezi ně patří i nádherný včelník rakouský. Jeho velké pyskaté květy působí velmi dekorativně a stejně jako některé jiné dlouze trubkovité květy nektarodárných rostlin je s oblibou navštěvují zvláště čmeláci, náležející k našim největším včelám. Odtud také pochází český rodový název této v Česku neobyčejně vzácné a zákonem chráněné rostliny v kategorii kriticky ohrožených druhů.

Text: Mladen Kaděra / Foto: Petr Slavík

Mohu vás ujistit, že až se na některou naši lokalitu včelníku rakouského vydáte se záměrem vidět jeho kvetoucí rostliny, nad očekávání vás to překvapí. Nebývají vysoké, většinou 15 až 30 cm (výjimečně až 50 cm), zato velikost protáhle baňkovitých květů je mezi středoevropskými druhy této skupiny rostlin mimořádná: 3,5 až 5 cm. Podmanivá je také jejich barva. Obvykle bývá modrofi alová, vzácně i růžová až bílá, v populacích na určitých lokalitách častěji. Jde o bylinu, na příhodných stanovištích postupně až polokeříky, a jde-li o místa, kde se rostlinám zvlášť dobře daří, dožívají se trsy až desítek let. Při běžném nástupu jara začínají kvést poměrně brzy, a to od poloviny 1. dekády května. Nejvíce otevřených květů mívá obvykle začátkem 3. dekády a poslední dokvétají v červnu.

Ačkoli včelník rakouský nepatří k vysokým bylinám,
má velké nápadné květy. Nejčastěji bývají namodrale
fi alové, vzácně sytě růžové nebo bílé