Naše příroda, ročník 2017, číslo 3

Jižní část Zábřežské vrchoviny, která lemuje ze západní strany sníženinu úrodných hanáckých rovin, získala své jméno podle pohádkového Bouzova, jenž kyne zdaleka do okolní zalesněné krajiny svou romantickou hradní siluetou. Kromě Bouzova sem jezdí lidé obdivovat ještě divukrásné Javoříčské jeskyně. Zbytek rozlehlého území převážně opuštěného venkovského charakteru čeká na vnímavé objevitele.

Text a foto: Martin Janoška

Rozlehlé území Bouzovské vrchoviny patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky na kole nabízí na každém kroku objevy drobných památek, přírodních zvláštností či netušených krajinných scenérií s dalekými výhledy. Putování malebnými vesničkami, jabloňovými sady, bukovými lesy, rozkvetlými loukami i sklizenými poli patří k nezapomenutelným zážitkům.

Nejhezčí krápníky v Česku

Milovníci přírody pochopitelně nemohou vynechat návštěvu Javoříčských jeskyní, jež se těší obtížně zpochybnitelné pověsti nejkrásnějších jeskyní v Česku. Unikátní a neobyčejně bohatá je zejména krápníková výzdoba. Najdete tu v neobvyklé četnosti všechny druhy sintrových útvarů ve všech možných velikostech. Nejvzácnější jsou různé excentrické formy narostlé zdánlivě proti zákonům gravitace. O způsobu vzniku není ani v odborných vědeckých kruzích úplně jasno. Symbolem jeskyní je zvlněný, průsvitný sintrový závěs vytvořený stékající vodou snad v průvanu (?). Dětem se pro změnu nejvíce líbí Polárkový dort, Niagarské vodopády anebo různé pohádkové bytosti. Jediné, co Javoříčským jeskyním chybí, je voda. Ta se podle jeskyňářů nachází v předpokládaném třetím (nejspodnějším) patře jeskynního systému, které dosud nebylo objeveno a prozkoumáno. Na české poměry „velké“ objevy se však očekávají i v současně známých patrech. Prohlídka Javoříčských jeskyní trvá v závislosti na zvolené trase 40 nebo 70 minut. Tričko a krátký rukáv určitě není i během žhnoucího léta vhodný oděv, neboť uvnitř je stálá teplota jen 8–9° C.

Hrad Bouzov