Naše příroda, ročník 2017, číslo 4

Mezi našimi zpřístupněnými jeskyněmi si Chýnovská jeskyně zaslouží mimořádnou pozornost. V mnoha ohledech ji lze považovat za výjimečnou raritu, hodně vzdálenou od obecných představ klasického krasu.

Text a foto: Jakub Hloušek

Krása v mramoru

Tím se řadí do společné menšiny s Bozkovskými dolomitovými jeskyněmi, Zbrašovskými aragonitovými jeskyněmi a jeskyněmi Na Turoldu, Na Špičáku i Na Pomezí. Sem se propracovala díky složitým geologickým poměrům. Chýnovská jeskyně se nachází v Pacovské pahorkatině, která tvoří podcelek Křemešnické vrchoviny. A ta je zase součástí vrchoviny Českomoravské. Za svoji existenci vděčí Chýnovská jeskyně souvrstvím krystalických vápenců, respektive mramorů, prostřídaným nekrasovými amfibolity. Procesy přeměny hornin doprovázené vznikem kontaktních zón, trhlin a žil se významně promítly do bohatého spektra odtud zaznamenaných minerálů. Také samotná geneze jeskyně je velice přitažlivá: o vše se postaraly podzemní prameny, bez spoluúčasti jakéhokoli obvyklého ponoru. Vodní živel postupně naleptával, korodoval a rozpouštěl méně odolné polohy mramoru, až vymodeloval podivuhodné komplikované bludiště temných chodeb.

Malý jámový lom s počátkem prohlídkové trasy se vynoří až na poslední chvíli