Naše příroda, ročník 2018, číslo 3

Zzzima. Studený vichr, sněhové závěje, psa by nevyhnal. Malý UHP, univerzální hnědý pták, opatrně vykukuje z keře, zda nehrozí nebezpečí a může se pustit do semínek vyhnaných větrem z blízkého keře na sníh. Nenápadně ošacená pěvuška modrá se podívá vzhůru a uvidí něco, co ve své původní domovině nepotká ani ve snu. Zírá totiž na trojici ptáků náležejících k druhu, který obývá areál od přirozeného areálu pěvušky tak vzdálený, jak to jen tvar zeměkoule vůbec umožňuje…

Text a foto: Tomáš Grim

Když se mluví o Novém Zélandu, zpravidla padne zmínka, že jde o místo, kde původní druhy ptáků doplatily na nepřítomnost původních predátorů: vzniká dojem, že před příchodem Maorů a zvláště pak Evropanů byly zvyklé na život v bavlnce. Nástup legií evropských lasic a koček doplněných o australský dovoz v podobě kusu liščího, nejhoršího nepůvodního predátora na Novém Zélandu vůbec, je proto těžce zasáhl. Jak pak brát vážně úvodní zmínku o tom, že pěvuška vyhlíží nebezpečí?

Je třeba ji brát vážně – přinejmenším pěvuška by tak učinit měla. Nový Zéland totiž má i původní druhy predátorů, lépe řečeno dravců (protože se jedná ve všech případech o ptáky). Těm se však místní druhy ptáků dokázaly během evoluční minulosti přizpůsobit výběrem míst ke stavbě hnízda a dalšími strategiemi antipredačního chování. Tito predátoři ovšem nenapadají hnízda, ale dospělé ptáky.

Jedním z nich je ostříž novozélandský (Falco novaeseelandiae). Je široce rozšířen na obou hlavních ostrovech, respektive „pevnině“, jak říkají rodilí Novozélanďané. Tento „sokol“ loví zejména drobné pěvce; zbytek tvoří převážně hmyz a drobní savci – ti jsou ovšem také nepůvodní: zajíc, králík a lasice hranostaj. Z hlediska pěvušky je podstatné, že většinu z těchto 80 % tvoří právě introdukované druhy ptáků: v potravě ostříže novozélandského ornitologové doložili 18 druhů ptáků a z nich bylo 13 druhů nepůvodních. Včetně pěvušky. I co do početnosti kusů potravy vládnou introdukovaní ptáci: pěnkava obecná, drozd zpěvný, kos černý a jediný původní druh – linduška velká (Anthus novaeseelandiae). Ostatně ty nepůvodní druhy jsou dnes běžnější než druhy původní…

O tom, že nebezpečí hrozí i vysoko v horách, jsem se přesvědčil právě v Arthurově průsmyku na Jižním ostrově, odkud pocházejí úvodní snímky. Ostříže novozélandského jsem totiž na Novém Zélandu potkal jen jednou právě tam (druh je to při celkové populaci sotva 4 000 párů vzácný a nesnadno pozorovatelný).

V zimě je pěvuška téměř čistě semenožravá, jak nám předvádí na tomto záběru (foceno koncem května, tj. v „jižní“ zimě). Ke kontrole škodlivého hmyzu v zemědělství tím pravda moc nepřispívá… Národní park Arthur’s Pass, Jižní ostrov, Nový Zéland.