Naše příroda, ročník 2019, číslo 1

Nejzápadnější cíp Moravskoslezských Beskyd tvoří Veřovické vrchy: 12 km dlouhý, východo-západně orientovaný horský hřeben jakoby poskládaný z několika kopců, které směrem na východ mohutní a nabírají výšku. Krajinným a turistickým symbolem je nejvyšší Velký Javorník (918 m), přírodovědci však ocení spíše jiná místa, kam zavítá mnohem méně návštěvníků.

Veřovické vrchy mezi Valašským Meziříčím a Frenštátem pod Radhoštěm jsou tvořeny tak jako převážná část Moravskoslezských Beskyd zvrásněnými flyšovými sedimenty z období křídy, v nichž se střídají vrstvy pískovců a jílovců různých vlastností a složení. Nejvýznamnější stavební materiál představují godulské vrstvy.

Veřovické vrchy, po jejichž hřbetu probíhá hlavní evropské rozvodí Odra-Dunaj, spadají na sever příkrými svahy, jež tvoří výraznou horskou hradbu, zatímco na opačnou jižní stranu do údolí Rožnovské Bečvy se sklání pozvolna a méně nápadně. Celá oblast je významným migračním koridorem zvěře ve směru východ-západ.

Velký Javorník od Strážkyně Beskyd na Horečkách