Naše příroda, ročník 2019, číslo 1
Už nekonečný štrúdl silně napružených a podrážděných takyvýletníků, kteří se zoufale pokoušeli dostat do útrob autobusu, potvrdil, že Svrateckou hornatinu opět po roce čeká tradiční víkend jarního šílenství. Tamní lokality bledule jarní totiž právě rozzářil bělostný háv vrcholu období jejich květu.
Absolutně přecpaný bus se konečně pomalu rozjel a hysterická část davu se zvolna uklidnila. Drtivá většina pasažérů mířila na známé místo u Chlébského. Tam ale koncentrace návštěvníků poslední dobou dosahuje obludných rozměrů. A dříve pravidelný jarní rituál už podezřele začíná zavánět těžkou snobárnou. Pouze zlomek cestujících si vybral za svůj cíl druhé, téměř stejně hodnotné stanoviště – a to přírodní památku Hersica. Sem také směřovaly moje kroky. Avšak nikoli přímo od zastávky Brumov-rozcestí, protože nejprve jsem v sousedních Černovicích vyzvednul dávného spolužáka ze základní školy. Ten před lety dal vale jihomoravské metropoli a odstěhoval se do tohoto regionu, kde značnou část roku vládne stoický klid vísek položených nedaleko členitého rozhraní dvou krajů a situovaných zcela mimo hlavní dopravní tahy. A jelikož spolužák postupně nabyl hluboké znalosti zajímavostí svého nového domova, ujal se role neformálního odborného průvodce.
První porosty bledulí se objevily ihned u silnice z Bedřichova do Černovic. Tato komunikace rovněž tvoří hranici přírodní památky. I když pro bledule žádná oficiální čára neexistuje a vesele si rostou i za ní. Nejdříve obdivuji drobné vlhké ostrůvky enkláv s rozkvetlými bledulemi uzavřené přilehlou smrkovou monokulturou. Ovšem hlavní proud je vázán na široký pás podmáčených pramenišť Bedřichovského potoka, který dosahuje takřka kilometrové délky. I on je zcela ostře a jasně oddělen od okolních smrčin. Tady klikaté korýtko tenkého potůčku a jeho krátké přítoky, obklopené blátivou nivou, vroubí stříbrné kmeny olší. A celý podrost momentálně ovládají bledule. Jako by byl zaplněn tisícovkami bílých teček. Bledule mnohdy odvážně sestupují až k hladině potoka, opodál pak zase vyčnívají z drobných tůní či kalužin.
Bledule se tu obvykle ohlásí během druhé půle března