Naše příroda, ročník 2019, číslo 2

Bečva je jednou z mála štěrkonosných řek v České republice. Spojená Bečva vzniká soutokem Rožnovské a Vsetínské Bečvy u Valašského Meziříčí. V této oblasti podél toku a přilehlým územím vede cyklostezka. Stačí, abychom se na chvíli zastavili, opřeli jízdní kolo o jeden z mnoha okolostojících listnáčů a popošli o kousek blíže za zvukem hučící vody. Rázem se ocitáme v úplně jiném světě. V území mezi Valašským Meziříčím a Hranicemi na Moravě tvoří neregulovaná část řeky Bečvy přirozené meandry, tůně a štěrkové ostrůvky.

Podél břehu ale musíme našlapovat velmi opatrně. Malý drobný ptáček, kulík říční (Charadrius hiaticula), je přímo mistr v maskování. Svá bílá až šedá vajíčka s tmavými skvrnami klade do jednoduchého důlku v zemi, takže si je můžeme snadno splést s okolními kameny. Po necelém měsíci se z vajíček líhnou maličká nenápadná mláďata. Pokud by se některému z jejich rodičů zdálo, že představujeme nebezpečí, mohli by pro nás sehrát dokonce i divadlo. Belhali by se předstírajíce vykloubené křídlo, a tím nás odvedli dál od hnízda.

Kulíci ale rozhodně nejsou jediní obyvatelé kamenného břehu, kteří umění kamufl áže dovedli k dokonalosti. Zbarvení našeho druhého největšího slíďáka (slíďák břehový, Arctosa cinerea) také umožňuje téměř nepozorovaný pohyb mezi kameny a říčními nánosy. Ze své nory vybíhá ven za dne. Pokud má chuť smlsnout si na nějaké dobrotě, vybírá si především jiný hmyz. Slíďák břehový si buduje nory blízko vody. Pokud během léta stoupne hladina vody, pavouček pohotově zapřede vchod a pěkně v suchu si počká na opadnutí vody. Ve své noře si pak samičky slíďáků v létě upředou kokon, ve kterém nosí na zadečku až 800 vajíček. Po vylíhnutí pak nosí na zadečku nějaký čas i své potomstvo.

Kulík říční (Charadrius hiaticula).