Naše příroda, ročník 2019, číslo 4

Mravenci žijí svým vlastním životem, o kterém toho víme pramálo. V rámci kolonie spolu neustále komunikují a spolupracují, ale sousedské vztahy nemívají růžové. Na pozoru se musejí mít nejen před sousedy a predátory, ale i před nájemníky.

Ačkoliv jednotlivé druhy mravenců se liší svou životní strategií, způsobem hnízdění, rozmnožování, výživy a velikostí teritoria, jedno mají společné. Patří k nejvyspělejšímu sociálnímu hmyzu, jehož početné kolonie fungují jako obří hyperaktivní super organismy. Každá je rozdělena do společenských kast, jejichž zástupci se od sebe liší především rolí v rámci společenství, a tudíž i způsobem života. Kasty i jednotliví mravenci spolu neustále komunikují prostřednictvím nespočtu signálů (vylučují feromony a zanechávají pachovou stopu, dotýkají se tykadly a vedou tykadlovou řeč, zaujímají různé postoje, vyměňují si akustické signály tzv. stridulací) a vzájemně spolupracují.

Nejvyšší postavení v mravenčí kolonii má královna (často jich v hnízdě bývá víc, někdy dokonce i stovky). Nechává se ostatními hýčkat a po celý život jenom klade vajíčka. Podívejte se na královské Veličenstvo podzemního mravence žlutého.