Naše příroda, ročník 2019, číslo 4

Soustava Mutěnických a dál k jihu Hodonínských rybníků na říčce Kyjovce vytváří malou oázu divočiny v hustě osídlené oblasti jižní Moravy. Když přijedete v pravou chvíli, provázet vás bude nepřetržitý zvuk orchestru mnoha stovek ptačích hrdel. V posledních letech sem jezdí za vodním ptactvem ornitologové a milovníci přírody z celé republiky. I ten, kdo se v oboru příliš neorientuje, zůstane v úžasu nad množstvím vodních ptáků, kteří se sem slétávají.

Soustava Mutěnických a dál k jihu Hodonínských rybníků na říčce Kyjovce vytváří malou oázu divočiny v hustě osídlené oblasti jižní Moravy. Když přijedete v pravou chvíli, provázet vás bude nepřetržitý zvuk orchestru mnoha stovek ptačích hrdel. V posledních letech sem jezdí za vodním ptactvem ornitologové a milovníci přírody z celé republiky. I ten, kdo se v oboru příliš neorientuje, zůstane v úžasu nad množstvím vodních ptáků, kteří se sem slétávají. Některé z rybníků zůstávají zpola vypuštěny téměř po celý rok a stávají se tak pro ptáky zajímavým místem, oblíbenou zastávkou na jejich tahu k severu. Zdrží se delší čas, daří se jim hnízdit a dokonce i úspěšně vyvést mladé. Díky změně klimatu se sem uchyluje stále víc jižních druhů, které k nám dřív zalétaly zcela výjimečně. Za několik let pozorování se nám podařilo zahlédnout mimo jiné desítky druhů bahňáků, vedle běžných bílých i mnohem vzácnější černé čápy a se štěstím třeba také až šestero druhů volavek, některé doslova v „zástupech“. Ale nejvíc nám k srdci přirostli exoti na vysokých nohou – elegantní pisily čáponohé a bizarní tenkozobci s prohnutými zobáky. Dva příbuzní se zde často vyskytnou v nejvyšších počtech nás. Vidět tyto ptáky na hnízdech je na našem území stále ještě rarita.

.