Naše příroda, ročník 2011, číslo 3
Žahalky, žlutočerní zabijáci
V bohaté říši bezobratlých se za miliony let opakovaně snažily mnohé skupiny hmyzu bránit před predátory tím, že si takříkajíc oblékly pevné brnění. Mezi tyto obrněnce, chráněné pevným chitinovým pancířem, patří i mnohé druhy brouků. Na dospělé exempláře, jakými jsou třeba roháč, nosorožík nebo některé druhy tesaříků, si skutečně netroufne prakticky žádný hmyzí útočník. Přesto se ale během dlouhého vývoje objevili hmyzí predátoři, kteří našli slabinu v strategii broučích těžkooděnců. Obelstili je tak, že se zaměřili na jejich larvy, které si nemohou dovolit chránit tělo pancířem, protože rychle rostou.
Za orchidejemi na dálnici
Ne, nejedná se o cynický žert. Na mou duši skutečně u nás existuje kus dálnice, který zdobí stovky těchto vzácných klenotů naší rostlinné říše. Leží takřka na dosah Brna a ukrývá se pod označením přírodní rezervace Obůrky-Třeštěnec.
Hadi České republiky
Hadi jsou krásná a tajemná zvířata, kterých se však mnozí lidé obávají. Je však tento strach racionálně opodstatněný? Pojďme se společně na tuto problematiku podívat podrobněji. Skutečnou (ne)bezpečnost našich hadů pochopíme nejlépe, když se o chování, vzhledu a životě těchto plazů co nejvíce dozvíme.
Vzácní brouci staletých jilmů jižní Moravy
Po dubu letním je jilm vaz (Ulmus laevis) vzhledem k jeho charakteristické hmyzí fauně druhou nejvýznačnější dřevinou jihomoravských lužních lesů. Podobně jako u dubu se zde dosud dochovalo víc těchto stromů, jež patří k nejmohutnějším svého druhu v Evropě.
O zlém brouku bramborouku a jeho příbuzenstvu
Bezpochyby nejznámějším naším broukem z čeledi mandelinkovitých je mandelinka bramborová. Je to do jisté míry paradox, protože mandelinka bramborová není původním druhem naší přírody a o její všeobecnou známost se nezasloužili ani zoologové, ani učitelé přírodopisu, ale – světe div se – politici.
Rozhovory s jestřábem
Ze stromu se bleskurychle přehoupl až k zemi a obloukovitým letem zespodu vytlačil koroptve od země. Letící hejno se drželo v okamžiku vzletu pohromadě, vtom jedna koroptev odbočí nad křoví, jestřáb ji zespodu podletí, tělem praští do ní a oba padají na zem. Drží ji v drápech, svírá jí hlavu, aby ani nepípla, čeká, vypíná se, až oběť přestane dýchat. Peří létá na všechny strany…
Objevte krásu památných stromů Prahy
Stromy mají své kouzlo už jako malé semenáčky, které jiskří životní energií a snaží se zaujmout co nejlepší místo v prostoru, aby získaly co nejvíce světla, které je pro ně nesmírně důležité. Postupně během svého života nabývají na objemu a mají-li štěstí a dobrou genetickou informaci, mohou dorůst do obdivuhodných rozměrů. Mimořádně významné stromy nebo jejich skupiny a stromořadí mohou být vyhlášeny příslušnými orgány ochrany přírody za památné stromy. Tím je jim zajištěna náležitá ochrana i odborná péče.
Kalské údolí
Celý jeden život by zřejmě nestačil k poznání všech krásných koutů v širém Podkrkonoší. Každý z nich má svoje vlastní kouzlo, svoji osobitou krásu. Některému nejvíce sluší sněhová duchna, jinému sentiment babího léta. A každý je něčím krásnější, než ten jiný. Něčím, pro co stojí zato se zrovna sem a ne jinam přijít podívat. Kalské údolí má každoročně svou záplavu bledulí, má svůj mlýn, svoje ticho a je nejkrásnější na jaře.
Utajené vodopády Krušných hor
Osudy krajiny Krušných hor jsou již několik desítek let úzce provázány s vývojem a potřebami průmyslu těžebního a energetického. V poslední době ale došlo ke změnám a zdejší končiny se staly vyhledávanou turistickou destinací. Možná vás překvapí, že i v prostoru našeho nejdelšího pohoří s nechvalnou pověstí naleznete při troše snahy zajímavé přírodní krásy a cennosti.
Fotografujeme krajinu
Fotografování krajiny patří k nejběžnějším žánrům. Jen musíme mít ten správný fotoaparát a příslušný objektiv a můžeme se vydat do přírody. Ovšem záleží také na počasí. Světlo v krajině je velmi důležité. Proto je nejvhodnější fotografovat brzy po ránu, či pozdě odpoledne, kdy je slunce již nízko nad obzorem.
Jedlé dary přírody – Ostružiník maliník
Maliny jsou oblíbeným letním ovocem, ať už velké zahradní, nebo aromatické lesní. Listy maliníku se zase používají jako přísada do čajových směsí. Maliník (Rubus idaeus) najdeme v přírodě často na slunných mýtinách, okrajích lesů, především jehličnatých, protože má rád kyselou půdu.
Za medvědy Malou Fatrou
Medvědi poutají naši pozornost od nepaměti. Bohužel v posledních letech spíše v negativním světle. Na člověka z každé strany útočí údajně zaručené informace, které ho mají přesvědčit o škodlivosti a nebezpečnosti těchto zvířat. O jejich každodenním způsobu života vědí běžní návštěvníci přírody překvapivě velmi málo. Jak tedy žijí medvědi na Malé Fatře?
Novinky v našich jeskyních
Turistická sezóna je již v plném proudu a není tomu jinak i v našich 14 jeskyních zpřístupněných veřejnosti. Některé z našich podzemních unikátů jsou otevřeny celoročně, jiné zahájily plný provoz od 1. dubna. Na návštěvníky čeká neotřelá krása krápníkové výzdoby, zajímavé profily chodeb, mohutné dómy a propasti a pohledy do dávné minulosti. V areálech vchodů a také v jeskyních samotných stále vnikají nové prvky prezentace našeho podzemí.