Naše příroda, ročník 2008, číslo 1
Z toho, co na procházce posbíráme, můžeme připravit spoustu pochutin. Inspirujte se našimi recepty.
Text a foto: Květa Šimková
Volná příroda nemusí být jen potěšením pro oči a duši, ale také pro žaludek. Neznám lepší pocit pohody a sounáležitosti, než když se procházím po voňavé louce a tu a tam ochutnávám trochu z té bohaté úrody nejrozmanitějších tvarů a barev plné slunce. Z „divoké“ zeleniny a ovoce, si připravíme spoustu lahodných kulinářských specialit. Vezměte si košík a můžeme vyrazit na procházku.
Buďte si jistí, že na takové běžné luční louce nebo třeba podél lesní cesty najdete pestrou nabídku koření, listové či kořenové zeleniny a planě rostoucích plodů. Rostliny, které mnozí považují za plevel či potravu pro býložravce, měly kdysi pevné místo v jídelníčku našich prarodičů. Jen zvažte, kolik staletí trvalo a kolik obětí stálo, než naši předci zjistili, které rostliny jsou jedovaté, které se dají jíst nebo které léčí.
Planá zelenina je prapůvodní matkou naší běžné domácí zeleniny. V naprosté většině obsahuje větší množství vitamínů, především provitamínu A a vitamínu C a minerálních látek (vápníku, železa, draslíku, hořčíku). Menší podíl vody je vyrovnán vyšším obsahem hodnotných bílkovin. Především v listech planých rostlin najdeme vysokou koncentraci chlorofylu. Toto zelené barvivo se významně podílí na krvetvorbě a tím zásobování těla kyslíkem.
Všechny byliny jsou silně zásadité, čímž působí proti překyselení organismu, které má na svědomí množství civilizačních chorob. Jejich účinné látky podporují vylučování a odbourávání toxických a nestravitelných složek stravy. V neposlední řadě podněcují funkci tělesných orgánů, jako jsou žaludek, játra, ledviny či srdce a díky antibakteriálnímu vlivu posilují imunitní systém. Planě rostoucí plody, neboli plané ovoce, je především zásobárnou vitamínu C a takzvaných antokyánů, červeného až tmavě modrého rostlinného barviva. To mimo jiné pozitivně přispívá ke zdraví krevních cév, pružnější funkci mozku a ochraně proti rakovině.
Nenechme se tedy dnešní dobou peněz, konzumu, reklam stále více vzdalovat od přirozeného a zdravého způsobu života. Zkusme třeba z úcty k moudrosti našich prababiček, pro zdraví nebo třeba jen ze zvědavosti objevovat ve volné přírodě to nejpřirozenější pro náš život, naši potravu a zároveň náš lék. Snad vám k tomu pomůže náš seriál o jedlých darech přírody.
Jáhlové placičky s bylinkovo-sýrovou omáčkou
Placičky
Jáhly, sůl, polévkové koření, dušená zelenina (mrkev, hrášek), smetana, celozrnná mouka (např. špaldová), olivový olej
Jáhly uvaříme ve vodě doměkka, ochutíme solí a polévkovým kořením a necháme trochu zchladnout. Přidáme dušenou zeleninu dle výběru. Poté vmícháme mouku a trochu smetany tak, aby nám vzniklo středně tuhé těsto. Tvarujeme placičky, které opečeme na pánvi potřené olivovým olejem.
Omáčka
Cibule, česnek, máslo, olej, sýr (např. niva), smetana, bylinky (bršlice kozí noha, řebříček obecný, šťovík kyselý,…)
malou cibuli a 2 stroužky česneku lehce osmažíme na troše másla a oleje, přidáme sýr (nivu) a zjemníme a zároveň naředíme smetanou. Těsně před sundáním z plotny přidáme najemno nasekané bylinky. Hotové placičky podáváme zalité omáčkou a zdobené čerstvými bylinkami.
Salát z planých bylin s ořechy a žampióny
Nasbírejte 2 – 3 druhy bylin (nejlépe se hodí pampeliška, bršlice kozí noha, kopřivové výhonky, lístky sedmikrásky, řeřicha, meduňka, máta). Rozhodněte se, která bylina bude udávat chuť vašemu salátu (nakrájejte na větší kousky) a kterou použijete na dochucení, příp. podtržení chuti (nasekejte nadrobno). Byliny před zpracováním opláchněte pod tekoucí vodou.
Orestujte nahrubo nasekané vlašské nebo piniové ořechy krátce s česnekem na suché pánvi. Z olivového oleje, šťávy z citronu, mořské soli připravte zálivku. Je možno přidat i jiné přísady (jablka, avokádo, olivy, mořské řasy). Nakrájejte žampióny na tenké plátky a vmíchejte je do zálivky. Nakonec vše smíchejte dohromady.
Zdroj: Časopis Naše příroda 1/2008