Naše příroda, ročník 2008, číslo 3

Opatření uvedená v návštěvních řádech národních parků a rezervací vyvolávají někdy nepochopení a vášnivou diskuzi s laickou veřejností. Ta průměrně vzdělána návštěvní řád porušuje, tedy v našem případě „hřeší“. Strážce, bdící nad dodržováním této legislativní normy přímo v terénu, musí umět přesvědčit hřešícího návštěvníka o tom, že by se měl chovat tak, aby se do rozporu s návštěvním řádem nedostal. Správná argumentace není ta, která se opírá o přesné paragrafové znění a vyhrožuje tučnou pokutou mizící ve státní (děravé) kase. Ta návštěvníka nejspíše naštve a s pocitem, že stejně už za svůj hřích platil, hřeší dál, když už, tak už. Správná argumentace nezná slovo pokuta a zákon. Opírá se o slušnost většině lidí danou, o ohleduplnost, úctu k ostatním i k sobě samému. Mezi námi, opírá se i o ješitnost danou každému, protože nikdo nechce otevřeně a upřímně přiznat, že se neumí chovat, a že je hulvát. Většina lidí je většinou slušná. V přírodě je jen malá část darebáků, za to je dobře vidět.