Naše příroda, ročník 2010, číslo 1

Původní středoevropská krajina měla podobu hlubokých listnatých lesů, které člověk obhospodařoval jen do míry své technické vyspělosti. Staré stromy s přirozenými dutinami, ve kterých hledali útočiště nejen ptáci, ale i velké množství druhů hmyzu a savců, nebyly v té době žádnou vzácností. Obrat nastal s postupnou mechanizací těžby dřeva a nahrazováním listnatých a smíšených lesů jehličnatou monokulturou a nakonec i kvůli rozsáhlé redukci lesních porostů ve prospěch zemědělské půdy. Výsledkem je poměrně mladý lesní porost zejména smrků, prostý jakýchkoli přirozených dutin.

Doupní ptáci a jejich umělé domovy

Text: Petr Tousek, Foto: Petr Šaj, Zdeněk Tunka, Luděk Boucný, Petr Šimon

Nedostatek přirozených dutin zaznamenáváme též v jiných krajinných celcích a nakonec i v městském prostředí. Tam sice nalézáme parky s poměrně letitými stromy, avšak i ty jsou v zájmu bezpečnosti postupně nahrazovány stromy novými. Ale právě tyto staré doupné stromy jsou nezbytné pro život a rozmnožování spousty druhů zvířat.

Doposud přežívá nesprávný názor, že přestárlé stromy nebo jejich zbytky jsou zdrojem škůdců a nemocí. Ve starém dřevě se přitom vyvíjí celá řada bezobratlých živočichů, nezřídka i ohrožených druhů a jiných organismů jako třeba hub. Bezobratlí tvoří nemalou část potravy ptáků, kteří však kromě dostatku potravy potřebují ke svému životu a naplnění reprodukčního cyklu i odpovídající podmínky ke hnízdění. Na našem území hnízdí necelých dvě stě druhů ptáků. Z toho asi pětina využívá k vyhnízdění právě dutiny.