Naše příroda, ročník 2011, číslo 6

Jako muzikant jsem hrával v dechovém orchestru i v rytmické kapele. Velmi rád bych však měl takový vytříbený a citlivě intonačně vymodelovaný hudební sluch, jako má racek chechtavý…

Lakomý racek chechtavý

Text: Ivan Kňaze

Na Záhlinických rybnících u Hulína na Moravě v jednom roce uhnízdilo v obrovské kolonii 6 000 párů racků. Už během zimních měsíců jsme spolu s ornitology zhotovili na hnízdním ostrově šest pozorovatelen – úkrytů, upletených ze suchého klestí. Představte si, že se nad hnízdištěm a na zemi zdržovalo na jaře v době svatebních her přibližně dvanáct tisíc bílých ptáků s hnědými čepičkami. Po vylíhnutí mláďat, kdy na každé hnízdo připadla alespoň dvě mláďata, obývalo lokalitu nejméně 24 000 ptáků. Je to ohromný hudební orchestr, který má 24 000 členů rozdělených na skupiny – rodiny jednotlivých nástrojů a těch skupin je 6 000. Každá skupina má individuální formu hlasového projevu s rozdílnou intonací i barvou zvuku. Vždyť kdyby tomu tak nebylo, jak by matka létající v oblaku tisíců racků najednou zjistila, že ji ze země volá právě její dítě, když těch dětí tam pláčou tisíce.

Ve svatebním šatě má racek tmavohnědou kapuci a červený zobák. / Foto Dušan Boucný