Naše příroda, ročník 2012, číslo 1

Když jsem se kdysi (ještě jako neplnoletý mladík a rodák z Beskyd) poprvé rozjel podívat na přírodu jihu Moravy, naplánoval jsem si také prohlídku Pouzdřanské stepi. Bylo to v květnu, a jakmile se mezi železničními stanicemi Popice a Pouzdřany začaly napravo za okny vlaku rýsovat stepní stráně oblých pahorků, upoutalo mě cosi neobyčejně nápadného. Tady a pasoucí se stádečko ovcí? A proč se vůbec nehýbají? To všechny najednou odpočívají na té sluneční výhni? Víc zblízka bylo ale vše jasné. Při pohledu z dálky mě snad ani nemohlo napadnout, že to jsou kvetoucí mohutné rostliny, že jde o dokonalou „přírodní potěmkinskou vesnici“. Až později jsem se dověděl, že kvetoucí katrány úplně stejně zmátly bezpočet jiných pozorovatelů.

Katrán tatarský

Text: Mladen Kaděra / Foto: Jiří Klváček

Katrán tatarský (Crambe tataria) je jednou z mnoha rostlin, jež u nás v tzv. panonském distriktu jihu Moravy mají nejseverozápadnější hranici svého přirozeného rozšíření. K nám zasahuje až z oblasti jihozápadu Sibiře, odkud jihovýchodním směrem osídlil většinu nelesnatých území až do severovýchodního Rakouska.

První květy katránu tatarského sice rozkvétají už koncem dubna, ale nejkrásnější jsou jeho plně kvetoucí „koule“ uprostřed května. (Foto: Jiří Klváček)