Naše příroda, ročník 2012, číslo 3

Orchideje mají proti jiným rostlinám několik zvláštích specifik. Jedním z nich je i neuvěřitelně velký rozsah křížení (hybridizace), které v rostlinné říši nemá obdoby. Jak k tomuto jevu dochází, co je podmínkou vzniku křížence (hybrida), s jakými hybridy se v přírodě nejčastěji můžeme setkat, jak je rozpoznáme a jaký význam má hybridizace orchidejí v přírodních a umělých podmínkách – to vše se dozvíte v následujících řádcích.

Kříženci orchidejí

Text a foto: Ľubor Čačko

Orchideje jsou poměrně mladou čeledí jednoděložných rostlin. Jejich vznik se datuje do období středních druhohor (asi před 100–150 miliony lety). Z toho důvodu se ještě nacházejí v plném rozvoji, čehož důsledkem je skutečnost, že u nich ještě nedošlo k výraznější izolaci jednotlivých typů, která by vedla k vytvoření účinných genetických bariér a bránila křížení. Tato „vlastnost“ orchidejí se projevuje velkou proměnlivostí mnoha druhů a schopností tvořit četné hybridy. Málo vyvinutá genetická izolace je tedy prvním a základním předpokladem vzniku hybrida. V přírodních podmínkách však tato skutečnost ani zdaleka nestačí. aby hybrid skutečně mohl vzniknout, je třeba splnit několik dalších nezbytných podmínek.

Mezirodový hybrid mezi druhy pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a temnohlávek červený (Nigritella rubra) najdeme jen ve vysokých polohách Alp.