Naše příroda, ročník 2012, číslo 4

Po mnoha měsících nastal i její čas. Neví, co bude dál, ale cítí, že přichází velká změna. Již mnohokrát svlékla svůj tuhý ochranný krunýř, aby mohla dále růst. Nyní je to jiné. Tělo pod kůží jakoby jí nepatřilo, smysly se mění, několik dní neměla potřebu jíst a zářící hladina je tak přitažlivá. Té touze už nelze odolat. Vší silou vyráží vstříc hranici dvou světů. Po překonání povrchového napětí vody stará kůže puká a odhaluje nové okřídlené tělo. Oči ještě nestihly přivyknout tomu jasu všude kolem, když ji bleskově uchvátí mohutná kusadla a stáhnou zpět pod vodní hladinu. Téměř vylíhlá jepice přispěla svou obětí k přežití dospívající larvě vážky. Zmítající se kořist však často upozorní obávané dravce. Připlouvají ryby a role lovce a kořisti se v okamžiku mění. V potravním řetězci se už uzavírá další článek nebýt náhlého otřesu, který prudce zvíří dno a ukryje larvu vážky pod vrstvou sedimentů.

Vodní hmyz

Text a foto: Jan Hamrský

Osudným zásahem, který tak dramaticky změnil průběh událostí, byl zřejmě můj krok. Právě jsem totiž vystoupil z vody na břeh malého rybníku ukrytého v lesích Českomoravské vrchoviny. Jedná se o vskutku poetickou lokalitu Pelhřimovska, konkrétně o malý rybník Koblížek a jím protékající Drahoňovský potok. Aby nebylo romantiky málo, oba se nachází ve Zlatém lese. To jméno získal les roku 1922 po nálezu 468 zlatých mincí, které dle vytesaného nápisu v kameni objevil jistý "Kadlec z Knížat při dobývání pařezí". Samotný potok pramení nedaleko a celou zmíněnou oblast lze projít za čtvrt hodiny. Je však úžasné, kolika živočišným formám dává prostor k životu.

Larva páskovce (řád vážky) / Foto Jan Hamrský