Naše příroda, ročník 2013, číslo 1

Jistě si ještě někteří vzpomenete na hodiny přírodopisu, kde jsme se coby malí žáčci dozvídali i takové vzrušující informace, jako například, že žabím pulcům před opuštěním vodního prostředí nejprve narostou končetiny, pak ztratí (upadne jim) ocásek a změní se v malé žáby. Nejnovější učebnice již zřejmě uvádějí přesnější fakta o metamorfóze larev obojživelníků a ztrátou ocásků se zabývají pouze u některých plazů. Přesto bychom se při testování vzdělanosti našeho národa na toto téma určitě dozvěděli různé nesmysly, které se bohužel stále objevují i na internetu. Proto bych chtěl uvést na pravou míru, jak je to ve skutečnosti s odpadnutými ocásky těchto nižších obratlovců.

Jak je to s odpadnutými ocásky

Text a foto: Jozef Májsky

To, že se z vajíček žab a čolků líhnou ocasaté larvy, u žab označované jako pulci, je obecně známým faktem. U larev ocasatých obojživelníků (Caudata) nejsou během proměny (metamorfózy) změny natolik nápadné, protože ocas u nich nezaniká, takže se více podobají dospělcům (adultům). U pulců žab (Anura) je naopak možné pozorovat radikální změny. Jak začínají dýchat plícemi, mizí u nich postupně žaberní dutiny, uzavírají se žaberní otvory, přeměňují se ústa a probíhají další změny. I pro oko laika je nápadný růst končetin – nejprve zadních, pak předních a rovněž pozvolná redukce ocásku.

Čolek obecný