Naše příroda, ročník 2014, číslo 1

Je čas, kdy mnozí z nás ochotně sypou do krmítek, aby ptáčkům ulehčili těžké zimní období, během kterého mají v přírodě nedostatek potravy. Dlouhé a mrazivé noci přečkávají jen díky tomu, že se během dne vykrmí a vytvoří si tak notné zásoby tuku. V noci pak jeho odbouráváním získávají energii a teplo. Čím je pták menší, tím větší jsou jeho tepelné ztráty (velkým povrchem malého tělíčka odchází mnoho tepla) a tím více starostí s termoregulací má. Drobní pěvci svou zásobu tuku na tvorbu tepla za jedinou zimní noc víceméně spotřebují (ztratí až 15 % své hmotnosti) a aby během další mrazivé noci neumrzli, musejí v následujícím dni tukovou rezervu doplnit. Bez pravidelného přísunu potravy tedy nemají šanci v zimě přežít. Přezimující ptáci své tepelné ztráty dokáží minimalizovat např. tím, že nosí načechrané „péřovky“ a často odpočívají a spí v dutinách choulíc se těsně vedle sebe. Krátkodobě mohou svou teplotu podstatně zvýšit např. i svalovým třesem, ale vytváření a následné odbourávání tukových zásob je pro ně klíčovým mechanismem k udržování stálé tělesné teploty. Takže mysleme na své malé kamarády včas a oni se nám mnohonásobně odmění. V zimě tím, že nám dovolí, abychom jejich stolování přihlíželi, a na jaře nám pak krásně zazpívají.

Ptačí zimní divadlo

Text: Alena Říhová

Sedíme v teple za jedním z mnoha městských oken a na parapetu přímo před námi se míhají maličcí herci v pestrobarevných kostýmech. Naše okno mezi všemi ostatními vždy bezpečně najdou. A tak se tu denně odehrávají velkolepá divadelní představení malých opeřenců. Každé z nich je naprosto originálním kouskem a vstupenkou do ptačího divadla je nám jen hromádka něčeho do zobáčku.

Akrobatka modřinka si právě zacvičila na lojové kouli a teď odpočívá zachumlaná ve své péřové „bundičce“.
Foto David Říha