Naše příroda, ročník 2014, číslo 1

V přírodě se často můžeme setkat se zvířaty, která nás překvapí svým zvláštním chováním. Jde o „panáčkování“, kdy se zvíře vzpřímí na zadních končetinách a pár sekund doslova stojí ve vzpřímené poloze a pozoruje okolí.

Proč zvířata panáčkují?

Text a foto: Jaromír Zumr

Takto se chová celá řada druhů. Můžeme pozorovat např. zajíce, jak se při hopkání v trávě zastaví a začne panáčkovat a hledí před sebe, aby vyhodnotil situaci. Při podobném chování můžeme zastihnout i divokého králíka. Stejně se chovají kuny nebo lasičky a další zvířata. Kuny jsou velmi zvědavé, a tak pokud něco zahlédnou, co je pro ně nové a podezřelé, tak se rychle napřímí, aby mohly věc dobře rozeznat, popřípadě rychle vyhodnotit situaci. Myši a hraboši se staví na zadní v momentě, kdy potřebují nasát okolní vzduch, aby odhalili nejen potravu, ale zjistili také případné nebezpečí. Rovněž při očistě panáčkují, kdy si otírají předními končetinami čenich.

Jeleni po shození paroží často mezi sebou také soupeří. Protože ale nemají parohy, nebo je mají během růstu velmi citlivé, tak soupeří jen předními končetinami. Ovšem údery kopýtek mohou být také bolestivé