Naše příroda, ročník 2014, číslo 5

Povědomí o minerálních zřídlech západních Čech souvisí obvykle s představou známých lázeňských center a jejich blízkého okolí. Mnoho pramenů různých minerálek či kyselek se však nachází v místech téměř zapomenutých a neznámých. Platí to bezezbytku o Smrčinách – vrchovině vyplňující Ašský výběžek, kam většina obyvatel České republiky nemá důvody příliš často zavítat. Právě tady vyvěrají minerálky, jejichž prameny mohou vytyčit směr nevšedního výletu.

Po minerálních pramenech Smrčin

Text a foto: Martin Janoška

O Smrčinách (německy Fichtelgebirge) se toho mnoho nedozvíte. Jako turistická oblast tato pozoruhodná liduprázdná vrchovina nefunguje, rozporuplná jsou základní geografická data, kde vůbec Smrčiny začínají a kam až sahají. Čeští geomorfologové považují Smrčiny za pokračování Krušných hor a řadí k nim veškerou krajinu Ašského výběžku. Němečtí kolegové považují naopak Smrčiny za součást Durynsko-franského středohoří, které na území ČR zasahuje pouze malou částí na severu a západě Ašského výběžku. Při pohledu na obecnější mapu střední Evropy se zdá, že německý názor je logičtější. Sporné území se jmenuje Hazlovská vrchovina (Elstergebirge neboli Halštrovské hory), kterému Češi už říkají Smrčiny, zatímco pro Němce je to jihozápadní výběžek Krušných hor.

Rozhledna na Háji (758 m)