Naše příroda, ročník 2015, číslo 1

Na dávno minulou éru kvartéru, čtvrtohor, lépe řečeno na poslední dvě ledové doby této epochy vývoje Země, máme u nás poněkud opomíjenou památku, navštěvovanou snad ponejvíce geology, a to PP Sprašová rokle u Zeměch. Leží na rozhraní Kladenské tabule a Řípské tabule a přírodní památkou byla vyhlášena v r. 1986.

Sprašová rokle u Zeměch – svědectví ledových dob

Text a foto: Jana Soukupová

Podíváme-li se na pojem kvartér, tak jím rozumíme nejmladší a zatím nejkratší éru geologické historie Země trvající asi dva miliony let. Je charakteristická víceméně pravidelným střídáním glaciálů – dob ledových, a interglaciálů, což jsou meziledová období. V glaciálech byla krajina střední Evropy vystavena působení ledu, mrazu a větru. Podnebí bylo kontinentální díky poklesu hladin moří, tudíž zvětšené ploše pevniny (např. Britské ostrovy byly spojeny s Evropou) a tím větší vzdálenosti od moře. Čechy nepokrýval ledovec, ležely v periglaciálním pásmu mezi severským ledovcem a ledovcem zasahujícím z Alp.

Celkový pohled z ústí rokle, dolní část zarůstá stromy