Naše příroda, ročník 2015, číslo 2

Počátkem května, jako každé jiné ráno, usedá mnoho dětí do školních lavic. Některé školy v této době ale neožívají až příchodem dětí. Ožívají již brzy ráno křikem rorýsů. A mnohé děti netuší, že se nad jejich hlavami rok co rok odehrává kouzlo zrození. Rodí se mladí rorýsi. V Rorýsích školách to vědí a některé školy dokonce sledují tento okamžik v přímém přenosu.

Rorýsi ve školách

Text: Gabriela Dobruská

Rorýs obecný (Apus apus) je vzhledem nenápadný šedohnědý pták, který na svoji přítomnost upoutá především hlasem. Je to náš jediný zástupce řádu svišťounů (Apodiformes), do kterého patří například známí akrobatičtí letci – kolibříci. Proto není divu, že rorýs je, podobně jako oni, výjimečným letcem. Malá hlava těsně přisedající na tělo aerodynamického tvaru, dlouhá úzká křídla a relativně krátký vidlicovitý ocas – to je dokonalé přizpůsobení k letu i různým akrobatickým kouskům. Ty jsou pro rorýse nezbytné jak při lovu potravy (krátký, do široka otevíratelný zobák mu umožňuje v letu chytat potravu), tak při nalétávání do hnízdních dutin. Vždyť rorýsi krmící mláďata nalétávají do hnízda rychlostí až 70 km/h! Přitom vletový otvor do hnízdní dutiny má často jen několik centimetrů v průměru.

Portrét dospělého rorýse. Foto Marek Velechovský