Naše příroda, ročník 2015, číslo 3

V posledních letech dochází v okolí lidských obydlí k rapidnímu zmenšení biodiverzity. Dříve běžní živočichové se stávají stále vzácnějšími. Jednou z příčin je, že zahrady, stejně jako ostrůvky městské zeleně, jsou víc a víc přeměňovány na biologicky sterilní prostředí. Jak tomuto nevítanému trendu čelit?

Je vaše zahrada živá?

Text a foto: Denisa Mikešová

Ves našich babiček

Slunečné počasí mě láká ven. Ne¬nechám se přemlouvat a jako dobrý hospodář vyrážím na obhlídku své zahrady. Jenom si musím odmyslet protivné vrčení křovinořezu a bub¬lání sekaček, které mě praští přes uši hned, jak otevřu dveře. To used¬líci zdokonalují své beztak dokonale střižené trávníky. Divím se, že nevy¬razí pozorovat živoucí šrumec kří¬del, krovek a těl živočichů jako já. Ale pravda, na jejich zahradních „golfo¬vých hřištích“ stejně nic neroste. Tu¬díž ani živočichové tam nemají co po¬hledávat. Jdu se ztratit v odlehlejším koutě pozemku a modlím se, aby jim přinejmenším došel benzín. Požeh¬naný venkove…

Náš nejmenší pěvec, králíček obecný, váží kolem šesti gramů.